RUSKÉ IMPÉRIUM

maršál obhájil). Teprve poté byl pro bolševiky zbytečný a ti se rozpomněli na jeho nevybíravý předrevoluční boj s Leninem.

Trockij neodešel z Petrohradu po nezdařeném červencovém bolševickém pokusu o puč, na němţ se nepodílel. Je pravda, ţe nebyl mezi těmi, na něţ vydala Kerenského vláda zatykač. Lenin útěkem zcela ztratil tvář a na čas přivedl své soudruhy do situace, kdy jim na ulici hrozil i lynč. Trockij se nechal zavřít, ale začátkem září byl s pompou opět propuštěn (za aktivního přispění socialistŧ bojujících za čistotu demokracie). Budoval dál svou popularitu na masových shromáţděních, táborech i cirkusech a 5. října 1917 byl zvolen předsedou Petrohradského sovětu. Z této funkce pak zabezpečil převrat, a tak si věřil, ţe datum převratu stanovil velkodušně a vědomě na den svých narozenin. Lenin přijel do Smolného z ilegálního bytu v převlečení tramvají pár hodin před mimořádným zasedáním Petrohradského sovětu. Ten zahajoval Trockij. To jiţ byl převrat v plném proudu a psal se 7. listopad (jak známo podle tehdy v Rusku platného juliánského kalendáře to však bylo 25. října).

LISTOPADOVÝ PŘEVRAT

23. října 1917 se sešlo ilegální zasedání ústředního výboru bolševikŧ, kde Lenin vášnivě a „s velkou přesvědčivostí“ překonává nechuť svých spolupracovníkŧ bojovat o moc. Bylo rozhodnuto zorganizovat puč tak, aby připravovaný II. všeruský sjezd sovětŧ byl postaven před hotovou věc. Lenin - stále v ilegalitě - vypracoval plán převratu, včetně vytvoření štábu, seznamu a činnosti spolehlivých plukŧ, postupu obsazování budov, zatýkání osob i vytvoření dělnickorolnické vlády. Organizační zajištění převzal jako předseda Petrohradského sovětu Trockij.

Příprava bolševického povstání ovšem nezŧstala utajena (1. 11. ho v tisku nepřímo prozradil Kameněv), ale málokdo věřil v jeho úspěch.

Strana 555

REVOLUČNÍ ROK 1917

28. října se Petrohradský sovět vyslovil pro vytvoření vojenského revolučního výboru (pod heslem obrany města - Kerenskij souhlasil), který se pak stal hlavním realizátorem bolševického plánu (tajně se do jeho činnosti zapojily vojenské organizace bolševikŧ a celá síť bolševické strany).

Prvním dnem organizovaného povstání byl 4. listopad. Na městském sjezdu bolševikŧ se aktivizuje a

ozbrojuje dělnická garda, zaloţená v prvních červencových dnech 1917 („nejspolehlivější síla a nástroj převratu“), která v prvním článku svých stanov má vymezeno, ţe je to „organizace ozbrojených sil proletariátu pro boj proti kontrarevoluci a na obranu vymoţeností revoluce“.

5. listopadu se vojenský revoluční výbor jiţ zcela veřejně zaměřil na získání vojenských petrohradských posádek. Potíţe jsou s Petropavlovskou pevností. Téhoţ dne se pokusil Kerenskij aktivizovat některé vojenské posádky na obranu vlády. Následující den vydává zatykač na členy revolučního výboru a zakazuje některé bolševické listy. Celý den je naplněn napětím. Bylo stále zjevnější, ţe vláda nemá

Strana 556

RUSKÉ IMPÉRIUM

na své straně dostatečnou vojenskou sílu. Trockij na zasedání bolševické frakce petrohradského sovětu přesvědčuje váhající bolševiky, kteří si ještě neuvědomují „praktické dŧsledky našich hesel“, ţe je třeba fyzickou bariéru na cestě k moci „překonat úderem, silou“. („Spiknutí neodporuje zásadám marxismu.“) Pozdě večer se celá akce povstání postupně rozjíţdí: bolševické gardy obsazují nádraţí, elektrárny, mosty, banky, telegrafní úřad a pod.

Zimní palác, kde sídlila vláda, nebyl sice ještě obsazen - ale 7. listopadu byl jinak Petrohrad jiţ v rukou bolševikŧ. Ve 14 hodin bylo zahájen mimořádný sjezd Petrohradského sovětu - referuje Trockij, Lenin prohlašuje: „Dneškem začíná nová éra v dějinách Ruska, tato třetí revoluce nás musí nakonec dovést k vítězství socialismu.“ 8. listopadu v 10 hodin dopoledne je uveřejněno Leninem koncipované prohlášení Občanŧm Ruska: „Prozatímní vláda je sesazena, moc přešla do rukou vojenského revolučního výboru, stojícího v čele

Strana 557

REVOLUČNÍ ROK 1917

petrohradského proletariátu a posádky… Věc, o niţ lid usiloval, okamţité nabídnutí demokratického míru, zrušení velkostatkářského vlastnictví pŧdy, dělnická kontrola výroby, vytvoření sovětské vlády - tato věc je zabezpečena...“

Prozatímní vláda byla sice zatčena aţ k ránu 9. listopadu, ale úplné vítězství bolševikŧ bylo v té chvíli jiţ skutečností. Na II. všeruském sjezdu sovětŧ, který je ve Smolném zahájen 8. listopadu, bolševici triumfují. Účast delegátŧ byla krajně nepřehledná - snad kolem 900 delegátŧ - delegáti se totiţ pomíchali s vojáky a námořníky. Trockij píše: „...zapisovalo se jen chvílemi, doklady mnozí ztratili, záznamy o stranické příslušnosti nebyly úplné. Ale ať tak či tak, svrchovaná převaha bolševikŧ na sjezdu byla nesporná.“ Do předsednictva bylo navrţeno 14 bolševikŧ, 7 eserŧ, 3 menševici, 1 internacionalista, ale mnozí volbu nepřijali. Nakonec je zvoleno 14 bolševikŧ a 7 levých eserŧ - Lenin se sjezdu osobně nezúčastňuje, je sice ve Smolném, ale

Strana 558

RUSKÉ IMPÉRIUM

stále ukryt v paruce. Sjezd byl plný potyček. Bolševiky podpořili jen leví eseři (byli pro jednotnou revoluční frontu) a zčásti internacionalisté (chtěli ale zřízení jednotné socialistické vlády). Menševici s Plechanovem i Martovem (ten nazve převrat bolševickým vojenským spiknutím), praví eseři (ti byli ochotni dohodu uzavřít, jen zbaví-li se bolševici „osobních viníkŧ říjnového převratu Lenina a Trockého“, podle Gorkého „zaslepených fanatikŧ a neodpovědných dobrodruhŧ“), ţelezničáři i jiné odbory, dokonce i delegáti rolnických sovětŧ se vyslovují proti bolševickému uchopení moci a ţádají vytvoření demokratické koaliční vlády (jinak hrozí vytvořením výboru pro záchranu vlasti a revoluce). V nastalém nepřehledném jednání a

aktivní prací organizátorŧ převratu. Vojenský výbor chrlí rozkazy, výzvy, dekrety jako „jiskry“.

Celý den bolševici jednají o vládě - zvaţovala se spolupráce s levými esery

Strana 559

REVOLUČNÍ ROK 1917

či menševiky, za podmínek, ţe spolupráce nepodlomí výsledky povstání. Nakonec byl přijat Leninŧv návrh sestavit vládu jen z bolševikŧ.

Večer v 9 hodin se sjezd sovětŧ schází k přerušenému jednání. Program: skončit válku, dát lidu pŧdu a zřídit socialistickou diktaturu. Protokoly jednání se nezachovaly (stenografky odešly ze sjezdu spolu s menševiky a esery), sjezd přijal dekret o míru, dekret o pŧdě a dekret o vládě lidových komisařŧ v čele s Leninem. Den na to dekret o tisku, kterým byla nastolena cenzura, zatím jen pro „kontrarevoluční“ tisk. Leví eseři protestovali, ţe vláda nereprezentuje všechny strany. Trockij obhajoval vládu jedné strany - „převáţně většinou“ (píše ve svých Dějinách) byl schválen návrh bolševikŧ.

Převrat byl u konce. Lidé si většinou ani neuvědomili, ţe se něco děje.

Strana 560

RUSKÉ IMPÉRIUM

Strana 561

REVOLUČNÍ ROK 1917

IV.

VZESTUP A ROZKLAD

KOMUNISTICKÉHO

IMPÉRIA

Strana 562