RUSKO NA ROZCESTÍ
Sibiř je podnes součástí Ruské federace, zatímco Nový svět jiţ dávno není španělskou ani anglickou kolonií.
KONEC VLÁDY IVANA HROZNÉHO
K dramatickému vrcholu hrŧzovlády Ivana IV. došlo v listopadu 1581. O tom, co se tehdy v carské rodině odehrálo, se dochovaly dvě verze. Podle první z nich (N. Karamzin) došlo tehdy mezi carem a jeho následníkem carevičem Ivanem ke konfliktu. Carevič prý odmítal uzavření míru s polským králem Štěpánem Báthorym a ţádal, aby ho car poslal v čele vojska osvobodit Pskov. Ivan Hrozný ho v záchvatu zuřivosti svým carským ţezlem smrtelně zranil. Boris Godunov, přítomný výbuchu carovy zběsilosti, následníka bránil a byl Ivanem Hrozným těţce zraněn (několik týdnŧ leţel na lŧţku).
Podle druhé verze vstoupil car do komnaty své těhotné snachy a začal ji bít, ţe je „příliš prostě oděna“ (simplici veste induta - jak zapsal papeţský legát jezuita Antonius Possevin, který krátce po této události přijel do Moskvy). Carevič Ivan se zastal své manţelky a zuřivý car jej smrtelně zranil.
Ivan Hrozný se dny a noci modlil a plakal, ale carevič po čtyřech dnech zemřel. Carovo zoufalství bylo zřejmě opravdové. Chtěl se vzdát trŧnu a odejít do kláštera, aby činil pokání, ale synovi vrátit ţivot nemohl.
Zavraţděním následníka trŧnu Ivan Hrozný přivodil konec své dynastie. Po smrti careviče Ivana mu zŧstal jiţ jen jeho mladší syn Fjodor, „slabý tělem i duchem“. V říjnu 1582 se sice narodil další syn cara Uara-Dimitrij (Ugličský), ale tomu bylo ve chvíli Ivanovy smrti (březen 1584) pŧldruhého roku. A navíc byl podle pravoslavného kanonického práva, které povaţovalo za legální pouze první tři
Strana 88
MOSKEVSKÝ STÁT
manţelství, zrozen v hříchu (pocházel aţ z pátého manţelství Ivana
IV.)
Na smrtelné posteli prohlásil Ivan Hrozný svého syna Fjodora za neschopného vlády. Protoţe však maličký Dimitrij - navíc ne zcela legitimní carský syn - vládnout nemohl, musel přesto Fjodorovi vládu svěřit. Ustanovil mu proto k ruce vládní komisi, jakousi kuratelu, která měla vládnout za něho.
Strana 89