Předmluva

Památce českého historika Jana Slavíka

Strana 2

DĚJINY RUSKA

DĚJINY STÁTŮ

Strana 5

Předmluva

DĚJINY

RUSKA

Milan Švankmajer, Václav Veber, Zdeněk Sládek, Vladislav Moulis

Strana 6

DĚJINY RUSKA

Autoři jednotlivých částí:

PhDr. Milan Švankmajer: Předmluva, oddíly I., II., III., (kapitoly 1.-20.) a závěrečný text Kam kráčíš, Rusko?

doc. PhDr. Václav Veber, CSc.: oddíl III. (kapitoly 21.-24.), PhDr. Zdeněk Sládek, DrSc.: oddíl IV. (kapitoly 25.-29. a 34.-35.), PhDr. Vladislav Moulis, CSc.: oddíl IV. (kapitoly 30.-33.).

© Milan Švankmajer, Václav Veber, Zdeněk Sládek, Vladislav Moulis, Cover & Typo © Vladimír Vimr, 1995

Všechna práva vyhrazena

ISBN 80-7106-216-2

Strana 7

Předmluva

Předmluva

Rada pro budoucnost

vyplývá z minulosti.

Seneca

Dějiny jsou kniha, která nebude nikdy dopsána, alespoň pokud bude tato civilizace trvat. Pokud lidé budou lidmi, budou se znovu a znovu vracet ke své minulosti a budou si klást onu neodbytnou trojjedinou otázku - kdo jsme, odkud a kam jdeme? V tomto nikdy neustávajícím hledání pravdy o sobě a snaze zahlédnout cosi z budoucnosti světa, v němţ ţijeme, je historie nezastupitelná.

Poznáváním dějin ostatních národŧ mŧţeme nejen lépe porozumět svým blízkým i vzdálenějším sousedŧm, ale zároveň lépe porozumíme sami sobě, neboť především takto mŧţeme poznávat své místo v tomto sobeckém i velkorysém, krvavém i humánním světě, plném nejen hořkosti a nenávisti, ale i snahy o vzájemné porozumění a slušnost.

Rusko bylo jiţ od doby českého obrození, a zŧstává podnes, problémem naší společnosti. Český vztah k Rusku se vyvíjel od nekritického obdivu, nadějí a očekávání jeho pomoci v zápase o národní přeţití aţ po hluboké opovrţení, odpor a nenávist poté, kdy jsme na vlastní kŧţi zaţili sovětskou imperiální brutalitu a násilnictví. Emoce však nejsou nejlepším rádcem v ţivotě. Střízlivý rozum nám radí, ţe nikoli obdivu či nenávisti je nám třeba, ale poznání. Snad k němu poněkud přispěje tento stručný nástin dějin Ruska.

Čtenář zde nenajde veškerá fakta, která by patřila do běţné příručky, neboť o to nám nešlo. Náš výklad si vyţádal soustředění pozornosti zejména na ty aspekty dějin Ruska, které ozřejmují především to, čeho

Strana 8

DĚJINY RUSKA

jsme svědky i současníky a co nás tak neblaze zasáhlo ve druhé polovině 20. století.

Pro datování událostí do konce 19. století uţíváme tehdy v Rusku platného juliánského kalendáře. Tam, kde je to z hlediska evropského, resp. světového kontextu třeba, uvádíme pro snadnější orientaci i dataci podle gregoriánského kalendáře. Gregoriánský kalendář byl v Rusku zaveden aţ v únoru 1918, zde jej však uţíváme pro všechna data jiţ od počátku 20. století (na coţ je také v textu i v poznámce k chronologické tabulce upozorněno).

Poznámka k 3. vydání

Ve 2. vydání byly doplněny a rozšířeny zejména ty části textu, které se vztahují k období Kyjevské Rusi a k nejnovějšímu údobí ruských dějin. Ve 3. vydání je připojen přehled událostí v letech 1996-1998. Zároveň jsme v celé knize opravili některé chyby a přehlédnutí, jimţ jsme se v předchozích vydáních nedokázali vyhnout.

Strana 9