CHRUŠČOVOVA CESTA K SUPERVELMOCI V JEDNÉ ZEMI

Moc armády byla značná. Chruščov ji vyuţíval, ale zároveň se této síly musel někdy obávat. Vojenské špičky překonávaly starou ruskou lhostejnost k osudu člověka skutečně s bolševickým řízem. V roce 1954 byl uskutečněn výbuch atomové pumy v blízkosti 45 000 vojákŧ a tisícŧ civilistŧ, kteří sehráli úlohu pokusných králíkŧ. Navenek se ovšem vláda v témţe roce pyšnila spuštěním první atomové elektrárny na světě.

KOLOTOČ REFOREM

Ideologická rozkolísanost roku 1956 nic nezměnila na Chruščovově úsilí pozvednout hospodářsky stát. Reformy probíhaly ve dvou rovinách. První zahrnovala opatření, zaměřená na zvýšení ţivotní úrovně milionŧ prostých lidí. Na počátku druhé poloviny padesátých let schválila sovětská vláda řadu usnesení o zvýšení nízkých mezd, o zrušení školného, o státních penzích, o rozsáhlé bytové výstavbě apod. Byly to jednoznačně pozitivní činy, coţ platí i o rehabilitacích vězňŧ, propouštěných z Gulagu.

Daleko komplikovanějším problémem se ukázala oblast řízení ekonomiky a jejího plánování. Zde nestačilo přidělit škrtem pera jisté finanční částky na tu či onu poloţku jako v prvním případě. Situace vyţadovala promyšlené, kompetentní zásahy, které by se dotýkaly kořene nedostatkŧ. Avšak Chruščov a jeho ekonomický štáb, navyklí na všemocnost direktivních příkazŧ, spíše „jeli na povrchu“ a pouze tápavě postupovali vpřed - pokud se ovšem netočili v uzavřeném kruhu.

Hlavní obtíţe byly spatřovány v předimenzovaném a sloţitém plánování, v nedostatcích v řízení, v existenci ztrátových podnikŧ, s nimiţ si vedení nevědělo rady, v neuspokojivém zavádění technicky progresivních metod, v pomalém rŧstu produktivity práce.

Strana 726

/VZESTUP A ROZKLAD KOMUNISTICKÉHO IMPÉRIA

Kaţdá tato otázka měla ovšem síť dalších, dílčích problémŧ. Nakonec bylo začátkem roku 1957 rozhodnuto provést úplnou přestavbu řízení národního hospodářství státu, coţ se také realizovalo. Direktivní příkazy a reorganizace však podstatu nedostatkŧ nepostihly.

Zde je namístě uvést, ţe Chruščov nepochybně byl stoupencem reforem, jeţ by umoţnily účinnější řízení národního hospodářství. Byl ovšem omezen horizontem, daným jak jeho vzděláním, tak ideologickými „mantinely“ doby. Trţní vztahy byly pro něj a pro celé stranické vedení zcela nepřijatelné. Sám osobně spatřoval základní nedostatek v tom, ţe ústřední řídící orgány neznaly detailní situaci v

Strana 727

CHRUŠČOVOVA CESTA K SUPERVELMOCI V JEDNÉ ZEMI

oblastech a rozhodovaly byrokraticky, podle všeobecné šablony. Proto také prosadil zrušení ústředních ministerstev.

Na podzim 1957 dosáhl Sovětský svaz mimořádného úspěchu vypuštěním umělé druţice Země. Byl to zároveň úspěch prestiţní ve všudypřítomném soutěţení se Spojenými státy a sovětská propaganda jej také náleţitě vyuţila.

Velice úspěšný se jevil vývoj v zemědělství. Sklizeň v roce 1956 byla rekordní a zaznamenala skok vpřed o více neţ miliardu pudŧ ve srovnání s rokem předešlým. Tato skutečnost vyprovokovala Chruščova, nedočkavě vyhlíţejícího komunistickou budoucnost, k prohlášení, ţe Sovětský svaz mŧţe do čtyř let dostihnout v produkci masa a mléka Spojené státy. Učinil tak 22. května 1957. Za měsíc nato jen s vynaloţením všech sil odolal útoku většiny členŧ předsednictva ústředního výboru, kteří jej chtěli svrhnout.

Byla to událost, jaká neměla v dějinách KSSS obdobu a skončila neúspěšně pouze díky tomu, ţe Chruščov zmobilizoval na svou podporu ústřední výbor, v němţ měl spolehlivou oporu. Akci proti němu organizovali bývalí konzervativně orientovaní Stalinovi blízcí spolupracovníci v čele s Malenkovem a Molotovem. Chruščov pak tvrdil, ţe se sjednotili v odporu proti probíhajícím reformám. Spíše lze říci, ţe vystihli některé jeho slabiny: především mu však vytýkali, ţe přestává být „první mezi rovnými“, ţe vnucuje většině svou vŧli. Zcela jistě se také obávali dŧsledkŧ kritiky Stalina, se kterou jako první muţ ve straně vystoupil. Zazlívali mu rovněţ některé zahraničně politické kroky, coţ platí zejména o Molotovovi.

Chruščov označil své oponenty za „protistranickou skupinu“ a dosáhl jejich vyloučení z ústředního výboru strany. Nesáhl jim ale na ţivot. Čas gillotiny jiţ definitivně minul.

Strana 728

/VZESTUP A ROZKLAD KOMUNISTICKÉHO IMPÉRIA

Pozměněné vedení KSSS se i nadále zabývalo ekonomickými problémy, které řešilo od zeleného stolu. Charakteristické bylo rozhodnutí z podzimu téhoţ roku, jímţ se přerušovala dosavadní pětiletka a zahajovala příprava sedmiletého plánu na léta 1959-1965. Aniţ by byl proveden seriózní rozbor plnění sebevědomě vyhlášených plánŧ nedokončené pětiletky, stanovily se nové, ještě velkolepěji znějící cíle. Tentokrát měl být učiněn „rozhodující krok při vytváření materiálně technické základny komunismu“ a zajištěno „vítězství SSSR nad kapitalistickými zeměmi v hospodářské soutěţi“.

Chruščovovy názory a představy o budoucnosti se v koncentrované podobě projevily v novém programu KSSS, schváleném v roce 1961 na XXII. sjezdu strany. Program formuloval konkrétní hospodářské úkoly, jeţ se měly stát předpokladem k vybudování komunistické

Strana 729

CHRUŠČOVOVA CESTA K SUPERVELMOCI V JEDNÉ ZEMI

společnosti v dohledné době. Vše bylo podřízeno tomuto ideologickému imperativu, plánujícímu ideální zítřek. Mechanismus, jenţ by kontroloval reálnost těchto úkolŧ a jejich rentabilitu, neexistoval.

Je však skutečností, ţe Chruščov hledal na přelomu padesátých a šedesátých let cesty k vyváţenějšímu rozdělování investic, po nichţ natahoval ruce kdekdo. Je pozoruhodné, ţe neměl takovou moc, aby vţdy prosadil svou. Tak například v roce 1958 se vyslovil proti megalomanské výstavbě vodních elektráren na Volze, mj. i kvŧli ztrátám luhŧ na březích řeky, a vyzval ke stavbě elektráren tepelných. Silná vodohospodářská lobby však odolala a prosadila dokonce kaskádu gigantických staveb na sibiřských řekách. V roce 1962 pak vznikl mamutí podnik Gidroprojekt, jehoţ pozice se stala neotřesitelnou. Také program „chemie místo oceli“, se kterým Chruščov vystoupil na stranickém plénu v květnu 1958, vzbudil velký odpor; pět let mu tzv. poţírači oceli úspěšně vzdorovali. Prosincové plénum v roce 1963 - jedno z posledních, jeţ jako první tajemník řídil - schválilo sice „chemický program“, ale ve značně redukované podobě.

Za diskutabilní krok lze označit skutečnost, ţe se Chruščovovi podařilo v rámci boje proti konzervativním ţivlŧm v roce 1959 vytlačit Bulganina a stanout v čele vlády. Dosáhl pouze zmnoţení řady svých tichých odpŧrcŧ. Ti v roce 1961 uvítali, ţe prošla lhŧta Chruščovova velkého cíle - předehnání Spojených státŧ ve výrobě hlavních zemědělských plodin, aniţ by se mu sovětské zemědělství podstatněji přiblíţilo.

Strana 730

/VZESTUP A ROZKLAD KOMUNISTICKÉHO IMPÉRIA

Strana 731