ZALOŽENÍ MOSKVY

V roce 1380 soustředil kníţe Dimitrij do té doby nevídané vojsko, čítající přes 150 000 muţŧ, a vytáhl proti Tatarŧm. Jejich velitel Mamaj čekal za Donem na svého spojence litevského velkokníţete Jagella, avšak ten se opozdil. Proto se postavil na Kulikově poli u Donu (7. září 1380) ruskému vojsku bez něho. Podle dobových zpráv se rozpoutala bitva na šíři deseti verst a padlo v ní celkem na 200 000 muţŧ. Je to zřejmě nadsázka letopisce, ale o urputnosti tohoto střetnutí jistě nelze pochybovat. Mamaj byl poraţen a Jagello, který se blíţil (byl v době bitvy asi 30-40 verst daleko), se po zprávě o tatarském neúspěchu obrátil zpátky do Litvy. Spěchal tak, ţe se ho Rusŧm nepodařilo dostihnout.

Kníţe Dimitrij, nyní jiţ (podle tohoto vítězství) Donský, dosáhl sice velkého úspěchu, ale Horda měla stále ještě mnohem větší sílu neţ Moskva. Její závislost na chánech byla sice bitvou na Kulikově poli otřesena, ale ne zlomena. Sám Dimitrij Donský dál platil tatarskou daň. Trvalo pak ještě celé století, neţ se Moskevské Rusi podařilo vymanit se z tatarské nadvlády.

ANDREJ RUBLJOV

Spolu s tím, jak se v prŧběhu 14. století trvale posilovalo postavení Moskvy jako mocenského a politického centra severovýchodní Rusi, začíná se sem přesouvat i těţiště řemesel a umění. V roce 1395 byla do Moskvy slavnostně přenesena ikona vladimirské Matky boţí, posvátný symbol pravoslavné Rusi. Do této doby vzestupu moci a bohatství velkých moskevských kníţat spadá i tvorba mnichaikonopisce Andreje Rubljova.

Strana 54

KYJEVSKÁ RUS

O tomto nejvýraznějším umělci ruského středověku není bezpečně známo, kdy se narodil, ani kdy zemřel. Snad ţil v letech 1370-

1430. Mládí proţil v Trojice-Sergijevském klášteře, odkud kolem roku 1390 odešel do moskevského Andronikova kláštera. V Moskvě tehdy začínal pŧsobit velký řecký mistr-ikonopisec Feofan.

Nejsou zprávy o tom, zda se mladý Rubljov u něho učil, ale Feofanŧv vliv v jeho tvorbě je nesporný.

V prvních letech 15. století byl jiţ Andrej

Rubljov uznávaným umělcem. V roce 1405 začal pracovat na ikonách a výzdobě Blagověščenského chrámu, který byl soukromou kaplí velkého moskevského kníţete. Krátce poté pracoval ve Zvenigorodském klášteře u Moskvy a po roce 1408 v někdejším sídle velkých kníţat, ve Vladimiru.

Tolik skoupé údaje o umělci, jehoţ tvorba představuje nepřekonaný vrchol církevní malby ruského středověku. Jím vytvořené ikony se staly přímo kánonem, závazným vzorem pro všechny jeho

Strana 55

ZALOŽENÍ MOSKVY

následovníky. Ostatně jim to přímo přikázal ještě dvě století po jeho smrti církevní sněm (1654), který rozhodl, ţe pravé a církví schválené jsou jen ikony malované „podle Rubljova“.

Strana 56