Lékařská pomoc

Každý z nás ví, jaké to je, když ho něco bolí¹, když se necítí dobře, když není ve své kůži².

Dnes ráno se necítím zdráv. Kašlu, mám rýmu, bolí mě v krku, bolí mě nohy, ruce, hlava, oči — zkrátka celé tělo. Asi jsem nastydl. Je to chřipka nebo angína? Měřím si teplotu, ale nemám horečku, mám jenom trochu zvýšenou teplotu. Musím jít k doktorovi.

Pomalu vstávám, teple se oblékám, protože je mi zima. Nesnídám, jen piju trochu bílé kávy. Nemám chuť na jídlo. Jdu k doktorovi do zdravotního střediska. Středisko je blízko našeho domu. Jedu tramvají dvě stanice. Doktor ordinuje od osmi do dvou. Vcházím do čekárny. V čekárně sedí pacienti a čekají, ;iž začne doktor ordinovat. Jsem až desátý. Asi za půl druhé hodiny jsem přišel na řadu². Sestra otevřela dveře a zavolala mě dovnitř. V ordinaci, zatímco mi sestra měří teplotu, se mě pan doktor ptá, kde a co mě bolí. Ukázalo se⁴, že icplota stoupá. Pak se svlékám do půl těla a lékař mě prohlíží, poslouchá mě na prsou a na zádech⁵, dívá se mi do krku⁶. Říká, že to není angína, ale že to je chřipka, teď se totiž šíří chřipková epidemie. Pak píše recept a říká mi, nabádá mě, co musím dělat. Hlavně musím ležet v posteli, potit se, brát léky⁷ podle předpisu a pít hodně Icplého čaje. Chřipka se nesmí přecházet. Je to velice nebezpečné.

Od doktora jdu do lékárny pro léky. Dostávám je, platím a odcházím. Jedu hned domů. Doma si vařím čaj a jdu si lehnout do postele. Ještě telefonuji příteli a prosím jej, aby ve škole vyřídil, že tento týden nebudu přítomen protože jsem nemocen. Bohužel budu muset zrušit setkání s mnoha kamarády a spokojit se s málem.

Třikrátdenně budu brát tablety, vyplachovat si hrdlo⁸ a pít horký čaj. Za několik dní by měla teplota klesnout.

Na kontrolu půjdu za týden. Doufám, že už budu zdravý.

Celou noc mě bolí zub. Žádný prášek nepomáhá. Hledám tedy pomoc na poliklinice. Klepám na dveře ordinace a zdravím. Lékař se mě ptá:

• Tak co vám schází?⁹

• Pane doktore, bolí mě zub.

• Který zub vás bolí?

• Tenhle dolní.

• Posaďte se do křesla, podívám se. Otevřte ústa. Horní zuby jsou v pořádku. Ale dolní šestka vpravo má díru. Potřebujete plombu. A vedlejší stolička je úplně zkažená. Musí hned ven.

• Ne, tohle rozhodně ne, já se bojím!

• To je zbytečné. Máme moderní vybavení. Nebudete cítit žádnou bolest. Sestro injekci!

Dostávám injekci a za chvíli lékař trhá zub.

• Tak, a je to. Ještě tu plombu. Přijďte za dvě neděle, zase ve středu odpoledne.

• Od kolika hodin ordinujete?

• Ordinujeme zde od dvou do šesti.

• Chtěl bych se vás ještě na něco zeptat, pane doktore.

• Prosím.

• Je vůbec možno udržet si zdravé zuby?¹⁰

Jistě! Je nezbytné je správně ošetřovat. Dvakrát denně si musíte čistit zuby, více jíst zeleninu a ovoce, omezit sladkosti

• Dobrý den, paní doktorko.

• Dobrý den, paní Doležalová. Co vás bolí?

• Už od včerejška stůňu, bolí mě břicho, zvracím a mám žaludeční potíže". Ale horečku nemám.

• Co jste včera jedla?

• Housky, salám, vejce.

• A jaký byl ten salám? Byl čerstvý?

Doplňková četba

Rýma

Jednoho rána se člověk probudí nějak divně; trochu ho bolí hlava, trochu hřbet, škrabe ho to vzadu v krku a svědí hluboko v nose, ale nic to není; jenom je člověk po celý den poněkud vydrážděný a nadává na všecko, i když nemusí a neví vlastně proč. Ale kvečeru z ničeho nic na něj spadne několikatunová tíha, všechny klouby těla mu změknou, všechno maso citlivě zhadrovatí, pacient asi tucetkrát divoce kýchne, a už je to tady. Se slzavýma očima, zhroucen jako hromádka neštěstí, obklopen mokrými kapesníky, jež suší na všech rozích, sedí tento ponížený a tekoucí tvor v papučích u kamen, frká, potahuje, sténá, pije nějaký čaj, kýchá a kašle, plíží se po pokoji, uhýbá všem lidem, má trochu horečku, místo hlavy těžkou a bolavou kouli, údy jako polámané a u nosu šátek; je to hrozný pohled. Vzdalte se po špičkách všichni, kdo vidíte toho nešťastníka; vaše hlučná a spokojená jarost ho trýzní; je mu třeba samoty, a suchých šátků. Chtěl by si sundat hlavu, pověsit ji do komína a sušit ji; chtěl by rozebrat své pohaněné tělo ve všech kloubech a uložit každý kus zvlášť; chtěl by... chtěl by... Ach, kéž by aspoň věděl, co by chtěl! Kéž by bylo něco, co stojí za chtění! Kéž by někde ve vesmíru bylo něco teplého a libého, co by této ubohé a těžké hlavě dalo úlevu či zapomenutí! Spát? Ano, kdyby nebylo chaotických a protivných snů! Vykládat si karty? Ano, kdyby aspoň vyšly! Číst? Ano, ale co? A tu se ta bídná lidská troska zvedne a vratce se potácí k své knihovně.

(Karel Čapek)

Odpovídejte na otázky:

1. Jak se cítí ten kluk dnes ráno?

2. Co ho bolí?

3. Točí se mu hlava?

4. Má horečku?

5. Kam musí jít?

6. Co dělá ráno nejdříve, co potom a co nakonec?

7. Jak daleko je středisko?

8. Popište návštěvu u lékaře ve středisku.

9. Jaké nemoci znáte?

10. Jaké nemoci jste prodělal(a)?

11. Jaké léky jste užíval (a)?

12. Jmenujte některé pracovníky ve zdravotnictví.

13. Jaký je váš názor na kouření, pití alkoholu, drogy?

14. Jak lze upevňovat své zdraví?

Doplňte věty:

Necítím se... . Mám rýmu, bolí mě v... amám trochu ... teplotu. Půjdu k .... Jedu tři stanice..., protože středisko je ... .Čekám ... hodiny. Pak mě sestra ... do ordinace. Pan doktor ... "Co vás ..."? Odpovídám: "Bolí ... v krku." Doktor ... do krku a říká: "Je to ...". Píše mi .... Jdu do ... pro léky. Budu muset... pravidelně brát. Z lékárny ... hned domů. Doma ...

hned do Telefonuji ... , že nebudu chodit týden do ...,2BJsem nemocen.