2. Hlavní ekonomicko-politické koncepce hospodářské politiky

• Koncepce navazuje na myšlenkový proud

• Soubor názorů, které orientují tvůrce HP při výběru cílů a nástrojů

  • Liberální

  • Intervencionistická

  • Marxistická

1. Liberální koncepce

• Všechny hlavní ekonomické otázky jsou řešeny prostřednictvím tržního mechanismu (hl. ekonomické otázky: Co? Jak? Pro koho?) => státní zásahy do ekonomiky jsou špatné a vedou k vládním selháním => proto jej odmítají => Státní zásahy nepatřičné a rušivé – vedou k vládnímu selhání

• Stát může: vnitřní a vnější zabezpečení (policie, armáda), ochranu vlastnických práv, ochranu instit. podmínek pro správné fungování trhu, ochrana lidských práv a hospodářské soutěže

Konzervativní praktická HP (vychází z teoretické koncepce liberálů)

• Oblíbená v 80. letech 20. stol. (Margaret Thatcherová, Helmut Kohl, Japonsko – 80. léta => změna z intervencionistického přístupu na konzervativní praktickou HP )

• Stát nemohl dělat nic, co by mohlo narušit tržní stabilitu

• Nejdůležitější cíle:

  • Udržení stabilní cenové hladiny

  • udržení vnější rovnováhy

• Monetární politika (nejdůležitější pro konzervativní HP)

  • Př. prezident Klaus je velkým zastáncem konzervativní HP => napsal několik statí ohledně opěvování M.Thatcherové a její konzervativní HP + monetární politice => důležitá monetární politika, která slouží k udržení stability cenové hladiny.

• Střednědobý až dlouhodobý časový horizont tvorby HP – celková HP je tvořena v období cca 5 let

• Stát se snaží o formulaci o dodržování relativně stabilních pravidel – stát kontroluje bankovní sektor

2. Intervencionistická hp koncepce

• hlavní problém: Mnoho oblastí, kde tržní mechanismus selhává => trh není schopný se s tím automaticky vyrovnat

• Selhání státu jako alokačního (alokace výrobních faktorů), rozdělovacího a informačního mechanismu (informace nejsou dostupné všem, nejsou dostupné v té míře, v jaké by bylo potřeba, každý má k nim jinou dostupnost)

• Stát může pomáhat: Externality, veřejné statky, udržení konkurence, životní rizika (nemocní, těhotné, invalidi), přerozdělování důchodů a majetků, snaha eliminovat existenci nerovnovážných stavů

Keynesova MAE teorie (praktická intervencionistická HP koncepce)

• Uplatňovala se ve 30. letech – 70. letech 20.stol.

• Priorita intervencionistické HP koncepce: plná (vysoká) zaměstnanost (přirozená míra nezaměstnanosti = 4, 4 % -> míra nezaměstnanosti, kdy ještě můžeme mluvit o tom, že výrobní faktor pracovní síla je 100 % využíván), později kolem 60. let, kdy dochází ke stagflaci se prioritou stává podpora hospodářského růstu

  • Regulování celkové poptávky

  • Nástroje fiskální politiky vedou k => přerozdělování v rámci státního rozpočtu, otázka automatických stabilizátorů st. rozpočtů, podpory v nezaměstnanosti, mandatorní výdaje

• Krátkodobý časový horizont – rozmezí 2- 3 let => veškerá hospodářské opatření jsou otázkou jednoho, dvou let (max tři roky).

• Snaží se stabilizovat hospodářský cyklus => hospodářský cyklus, který je v určitých sinusoidách => v období před 30. lety byl tento cyklus asi 10 – 15 let, v období 30. let je to 7 – 10 let a v současnosti jsou tyto cykly pětileté => snaha o co nejmenší výkyvy => dochází k lepšímu alokování a využívání výrobních faktorů. V krátkodobém horizontu musí jít o neustálý sled hospodářsko-politických řešení na to, v jakém stavu se HP nachází. Koncem 70. let dochází k poměrně silným dopadům:

  • Dopady – růst inflace a poruchy ve vnější rovnováze