2000 : Přes 17 mil.Osob, z Turecka, severní Afriky, zemí bývalé Jugoslávie,

·        Příčiny nízké mobility : EK (2003) : rodinné důvody (61 %), jazykové bariéry (29 %), nedostatek informací o pracovních příležitostech (20 %),

·        Koho se týká pracovní mobilita : úzký okruh osob : vysoce kvalifikovaní manažéři,  odborníci v oborech spojených s novými technologiemi, pracovníci ve stavebnictví, „pendleři“ v příhraničních oblastech, nesnese  srovnání s USA,

·        Vysoká mobilita u studentů : jeden milionů mladých lidí prostřednictvím programu Erasmus,

·        2006 : EK vyhlásila Evropským rokem mobility pracovníků,

·        Problém pracovních trhů v EU :  velké rozdíly v mírách nezaměstnanosti, napjatá situace v určitých segmentech pracovního trhu, neřeší se příchodem pracovníků z jiných členských zemí, ale spíše přesunem výroby do jiných zemí,

 

·        Nové členské země a mobilita pracovníků : dřívější zkušenosti (jižní rozšíření EU v 80. letech, všeobecné omezení volného pohybu pracovníků na sedm let),

Rozdíl rozšíření v roce 2004 : možnost zavést omezení, přechodné období (2+3+2), teoreticky do roku 2011,

EK : (2000) studie  o očekávaných dopadech rozšíření na přesuny pracovníků z Východu na Západ, zanedbatelné dopady : při úplném uvolnění pohybu pracovníků přesun 335 tisíc občanů během deseti let,

 

Hodnocení po dvou letech (jaro 2006) :

Tři skupiny zemí :

Omezení minimálně do roku 2009 : Německo a Rakousko,

Postupné otevírání trhu práce po roce 2006 : Belgie, Dánsko, Francie, Lucembursko, Holandsko,

Plné otevření pracovního trhu : Velká Británie, Irsko, Švédsko, Finsko, Itálie, Portugalsko, Španělsko, Řecko

 

Postavení Bulharska a Rumunska : ze zemí EU-15 plné otevření pouze Švédsko a Finsko

 

Zpráva EK (2006) : nepotvrdily se obavy, že pracovníci z nových zemí vytlačí domácí, získali místa, o něž domácí pracovníci neměli zájem, kde byl nedostatek pracovních sil,

 Volný pohyb osob, závěr : 

1.     Velká vymoženost, skromný rozsah mobility, evropský trh práce neexistuje,

2.     Stále zůstává nesplněn úkol z AS : do pěti let sjednotit zásady vízové, azylové a přistěhovalecké politiky,

Volný pohyb osob mezi členskými zeměmi není nástrojem proti nezaměstnanosti, 

Pátá svoboda vnitřního trhu: volný pohyb poznatků Hodnocení neuspokojivých výsledků Lisabonské strategie provedené v roce 2004 prokázalo, že v době globalizace, v níž se objevují na světovém trhu noví aktéři s rostoucí ekonomickou silou, v době masového rozšíření nových informačních technologií, závisí postavení zemí v globálním soupeření na zcela nových faktorech. Od té doby se v zemích EU začalo hovořit o tzv. znalostním trojúhelníku, který tvoří dosažená úroveň vzdělání společnosti, výsledky vědeckého výzkumu a rychlost zavádění nových poznatků do praxe, inovace.  Ve všech těchto oblastech zatím Evropa zaostává, zejména za USA. Jedna z příčin je v tom, že vnitřní trh na zmíněné výzvy reaguje zatím nedostatečně, chybí mu mechanismus, který by podněcoval k větší tvůrčí (inovační) činnosti a který by Evropu posunul na přední místo v ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti.

To je důvod, proč Evropská rada na svém zasedání v březnu 2008 navrhla, aby k dosavadním čtyřem svobodám byla dodána pátá: volný pohyb znalostí.