Čtyři svobody – podkladové materiály prof. Luďka Urbana

Volný pohyb zboží

1. Volný pohyb zboží V legislativě vnitřního trhu

 

1.1 Volný pohyb zboží a celní unie

·        „Volný pohyb zboží“:  úvodní hlava ŘS (I), čl. 9-37,

Hlavní část věnována celní unii (čl. 12-37),„Společenství je založeno na celní unii,která se týká veškeré výměny zboží a která zahrnuje jak zákaz vývozních a dovozních celních poplatků a jiných dávek obdobného účinku mezi členskými státy, tak i přijetí společného celního sazebníku pro jejich vztahy ke státům třetím“ (čl. 9), Týká se  jak výrobků, které mají původ v členských státech, tak výrobků pocházejících z třetích států, u nichž splněny „dovozní náležitosti a zaplaceny celní poplatky“ (čl.9), Původ zboží, rozdíl proti pásmu volného obchodu, Volný pohyb zboží uskutečněn prostřednictvím celní unie, Celní unie – první krok ke společnému trhu,Bez celní unie není společný trh uskutečnitelný

 

Co se očekávalo od celní unie a volného pohybu zboží : proč státy zavádějí cla, ekonomický efekt odstranění celních bariér

             Hlavní zásady celní unie : 1.     Zákaz celních poplatků  na dovozy a vývozy zboží mezi členskými státy, jakož i dávek s obdobným účinkem, nezavádět nové (čl.9, 12),2.     Zrušení všech kvantitativních omezení dovozů a  vývozů  a opatření s obdobným účinkem, nezavádět nová (čl.30-31),3.     Odstranění daňové diskriminace v obchodě mezi členskými zeměmi (čl.95),4.     Přijetíspolečného celního sazebníku pro obchod s třetími zeměmi (čl. 9, 18-29),     Kostra celní unie5.     Upravit fungování státních monopolů, aby byla  vyloučena jakákoli diskriminace mezi příslušníky členských států (čl. 37),6.     Upravit systém státních podpor, aby nebyly zvýhodněny určité domácí podniky nebo výroba určitého zboží, čímž by byly narušeny podmínky hospodářské soutěže a obchod mezi členskými státy (čl. 92) ·        Možnost zákazu nebo omezení dovozu,vývozu  či transitu určitého zboží (čl. 36) : Ohrožení veřejné mravnosti, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, zachování zdraví a života lidí a zvířat, ochrany rostlin, ochrana národních kulturních památek, průmyslové a obchodní vlastnictví,Čili : zdraví, ochrana životního prostředí, ochrana spotřebitele,Nesmí jít o diskriminaci nebo skryté omezování obchodu, Platí i pro volný pohyb služeb  70.léta : s odkazem na ochranu spotřebitele, životního prostředí nové bariéry obchodu (NTB, necelní bariéry), jejich odstranění mnohem složitější než odstranění cel a kvót, až Bílá kniha (1985), ·        Společný obchodní sazebník (1968),  společná obchodní politika,              rozhodování Rady ministrů, mandát Komise, úpravy, příjmy z cel jako             součást vlastních zdrojů evropského rozpočtu (1975), ·        Rozšiřování Unie a odstraňování celních poplatků, zavedení společného           celního sazebníku ·        Efekty celní unie : dynamika vzájemného obchodu v prvním desetiletí :  1958-1972 : devítinásobný vzestup vzájemného obchodu, s třetími zeměmi trojnásobek, růst investic, rozšířená nabídka nejrůznějšího zboží,      Podíl vzájemného obchodu (šest zemí )  : 37,2 % (1958), 53,4 % (1970),   1.2 Opatření s obdobným účinkem ( jako cla a kvóty)

 

Problém : předpoklad ŘS : odstranění do roku 1970, stejně jako celní poplatky a kvóty,

ŘS nedefinovala,

 Čl. 36 umožňoval zavádět specifické národní předpisy, nové bariéry

 obchodu,

 Řešeno  rozhodnutími  Evropského soudního  dvora 1.Dávky s podobným účinkem jako cla : ESD ( 1969,1979) : jakákoli peněžní dávka, nezávisle na jejím pojmenování a způsobu uvalení, která mění cenu a je ukládána na základě toho, že je zboží dováženo z jiné země, 2. Dávky s podobným účinkem jako kvantitativní omezení , ( rozsudekDassonville, 1974) :  „jakákoli úprava obchodu členských států, která může obchod uvnitř Společenství přímo či nepřímo, skutečně nebo potenciálně omezovat, má být pokládána za opatření s obdobným účinkem jako kvantitativní omezení“, 3. Rozsudek ESD ve věci Cassis de Dijon ( 1979) : zboží vyrobené podle předpisů jednoho členského stát a legálně v něm uvedené na trh, může být uváděno i na trhy ostatních členských států.Musí jít o zboží, u něhož neexistuje úprava na úrovni Společenství.Národní požadavky, které se týkají tvaru, velikosti, váhy, balení atd.Základ vzájemného uznávání výrobků, bez potřeby se uchylovat k právní úpravě na úrovni Společenství, 4.Buy Irish ( ESD 1982 ) : jde o opatření s účinkem obdobným kvantitativnímu omezení ( podpora prodeje domácích výrobků poskytováním výhod), 5. Rozsudek Keck ( ESD 1993 ) : národní předpisy, které zakazují nebo omezují prodej určitých výrobků, pokud jsou uplatňovány všemi obchodníky a stejným způsobem jak při obchodování domácími výrobky  i výrobky dováženými z jiných členských států, se nepovažují za opatření s rovnocenným účinkem jako kvantitativní omezení volného pohybu zboží  1.3 Vytvoření celní unie a zbývající překážky ·        Situace v roce 1970 a poté : fyzické bariéry zůstaly, stejně jako celní kontrola zboží a osob,

Důvody : statistika obchodu, rozdíly nepřímých daní a pomalý postup harmonizace, odlišné veterinární a  sanitární předpisy, hlavně však technické překážky obchodu,

Důsledek : složité celní formality (zastavování zboží na hranicích a jeho kontrola, celní formuláře),

·        Postupná  změna teprve po spuštění programu na „dokončení“ vnitřního trhu (1985) : zjednodušení celních formalit, společné celní stanice,  zjednodušení transitu, ·        Úplné odstranění celní administrativy a dokončení celní unie teprve na začátku 1993, bez papírování, zrušena kontrola zboží na hranicích, včetně veterinární, zrušena kontrola bezpečnosti výrobků, statistická kontrola obchodu v členských zemích, zůstala kontrola osob, ·       Aktuální úkoly celní unie : ochrana vnější celní hranice před obchodem ohrožujícím vnitřní bezpečnost zemí Unie : obchod drogami, zbraněmi, jaderným materiálem, ohroženými druhy fauny a flóry2. Technické bariéry obchodu a jejich odstranění 2.1 Po odstranění cel a kvót zůstaly  technické bariéryhlavní překážkou volného pohybu zboží, není vynález EU, není „vynález“ Evropské unie, 2.2 Úkol národních technických norem (u průmyslových výrobků a potravin): zabránit možným rizikům pro zdraví a bezpečnost uživatele,