- •5. Ekonomický systém (Základní ekonomické problémy a způsoby jejich řešení; klasifikace ekonomických systémů; příkazová ekonomika; tržní ekonomika; technická stránka společenské výroby)
- •5.1 Základní ekonomické problémy
- •3. Pro koho vyrábět?
- •1. Přenáší informace
- •2. Vytváří podněty pro chování spotřebitelů a výrobců
- •3. Rozděluje důchody mezi obyvatelstvo
- •5.2. Klasifikace ekonomických systémů
- •Vlastnictví
- •5.3 Příkazová ekonomika
- •5.4 Tržní ekonomika
- •5.5 Technická stránka společenské výroby
- •11.3. Nezaměstnanost
- •13.1 Předmět makroekonomie
- •Veřejný sektor
- •13.2 Makroekonomické výstupy (hdp)
- •13.3 Metody zjišťování hdp
- •13.4 Nominální a reálný hdp
- •13.5 Hrubý domácí produkt a odvozené veličiny
- •Vypovídající schopnost ukazatele hdp
- •13.6 Základní makroekonomické charakteristiky
- •14. Agregátní důchod a agregátní poptávka a nabídka (základní makroekonomické veličiny a jejich vzájemné vztahy; dvousektorový model: spotřeba a investice; dousektorový model: výdajový multiplikátor)
- •14.1 Základní makroekonomické veličiny s jejich vzájemné vztahy
- •Vztahy mezi agregátní poptávkou, nabídkou a důchodem
- •14.2 Dvousektorový model: spotřeba a investice
- •Investice ve výdajovém modelu
- •14.3 Dvousektorový model: výdajový multiplikátor
- •15 Model ad – as (makroekonomická rovnováha V modelu as-ad; křivka agregátní poptávky; křivka agregátní nabídky a potenciální produkt)
- •15.1 Makroekonomická rovnováha V modelu ad – as
- •15.2 Křivka agrgátní poptávky
- •Investiční past a past likvidity
- •Investiční past
- •15.3 Křivka agregátní nabídky a potenciální produkt
- •16.1 Ekonomický růst a jeho teoretické základy
- •16.3 Neoklasické modely růstu
- •16.4 Modely ekonomického rozvoje
- •Industriální
- •16.5 Hospodářský cyklus
- •16.6 Příčiny hospodářského cyklu
- •16.7 Ekonomické důsledky hospodářského cyklu
- •16.8 Proticyklická a prorůstová hospodářská politiky V poválečném období
- •17 Peníze a banky (pojetí a funkce peněz; formy peněz; měna, její kupní síla a kurz měny; peněžní zásoba a poptávka po penězích; banky)
- •17.1 Pojetí a funkce peněz
- •17.1.2 Peníze jako prostředek směny
- •17.1.3 Peníze jako měřítko a prostředek úhrady odložených plateb
- •17.1.4 Peníze jako zásoba bohatství, jako uchovatel hodnoty
- •17.2 Formy peněz
- •17.3 Měna, její kupní síla a kurz měny
- •17.4 Peněžní zásoba a poptávka po penězích
- •17.5 Banky
- •17.5.1 Bankovní soustava
- •1. Model univerzálního bankovnictví
- •2. Model odděleného bankovnictví
- •17.5.3 Obchodní banky
- •18 Inflace a Phillipsova křivka (chápání inflace a její měření; inflace a soudobé teorie; příčiny, typy a důsledky inflace; Phillipsova křivka; dynamické chápání inflace a protiinflační politika)
- •18.1 Chápání inflace a její měření
- •Inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny V ekonomice. Opakem inflace je deflace, kdy dochází k poklesu cenové hladiny.
- •Index spotřebitelských cen
- •Vztah mezi inflací a úrokovou mírou
- •18.2 Inflace a soudobé teorie
- •18.3 Příčiny, typy a důsledky inflace
- •18.4 Phillipsova křivka
- •18.5 Dynamické chápání inflace a protiinflační politika
- •19 Stát a ekonomika („Leviathan“ nebo „Prozřetelnost“; historický vývoj funkcí státu; ekonomická teorie o zasahování státu do ekonomiky; hospodářská a sociální politika státu)
- •19.1 „Leviathan“ nebo „Prozřetelnost“?
- •19.2 Historický vývoj funkcí státu
- •19.3 Ekonomické teorie o zasahování státu do ekonomiky
- •19.4 Hospodářská a sociální politika státu
- •19.4.1 Typologie hospodářské politiky
- •19.4.2 Cíle a nástroje hospodářské politiky a jejich vztahy obecně
- •19.4.3 Magie makroekonomie
- •19.4.4 Strukturální hospodářská politika
- •19.4.5 Sociální politika státu
- •19.4.6 Průmyslová politika
- •19.4.7 Veřejný sektor
- •Velikost a odvětvová struktura veřejného sektoru ve vybraných zemích
- •20 Fiskální politika (rozpočtové hospodaření; daňová politika; výdajová politika; deficit státního rozpočtu a státní dluh; veřejné výdaje a zaměření fiskální politiky)
- •20.1 Rozpočtové hospodaření
- •Výsledky státního hospodaření
- •Viz graf 20.1 na straně 461!
- •20.1 Daňová politika
- •Vzájemný vztah daní a rozpočtového salda
- •20.3 Výdajová politika
- •Vládních transferů
- •20.4 Deficit státního rozpočtu a státní dluh
- •20.5 Veřejné výdaje a zaměření fiskální politiky
- •21 Monetární politika (peněžní zásoba a úroková míra jako hlavní nástroje monetární politiky; nástroje centrální banky používané V monetární politice)
- •21.1 Peněžní zásoba a úroková míra jako hlavní nástroje monetární politiky
- •Využití obou hlavních nástrojů – řízení peněžní zásoby a regulace úrokové míry – vyústí V expanzivní nebo restriktivní politiku.
- •22.2 Nástroje centrální banky používané V monetární politice
- •1. Povinné minimální rezervy
- •2. Operace na volném trhu
- •Výhody při využívání operací centrální banky na volném trhu jsou:
- •3. Diskontní sazby, lombardní sazby a repo sazby
Výsledky státního hospodaření
Pokud se jedná o celkové hospodaření státu, rozeznáváme 2 základní situace:
Přebytkové hospodaření, kdy TA > G + TR; v tomto případě hovoříme o rozpočtovém přebytku (BS), který vzniká jako důsledek nižších celkových vládních výdajů ve srovnání s příjmy
Deficitní hospodaření, kdy TA < G + TR; v tomto případě hovoříme o rozpočtovém deficitu (BD), který vzniká jako důsledek vyšších vládních výdajů než byly příjmy. Konkrétně:
BD = tY – G - TR
Rozpočtový přebytek (resp. deficit) závisí na:
Úrovni důchodu (Y) a na všech faktorech, které vedou k jeho změnám
Na záměrech fiskální politiky: na objemu daňového inkasa (TA = tY), tj. na velikosti důchodové daně (t), na vládních nákupech (G) a transferech (TR)
Viz graf 20.1 na straně 461!
Strukturální a cyklický deficit
Strukturální deficit – zachycuje rozpočtový deficit nikoli při skutečné úrovni důchodu, ale při úrovni důchodu, která odpovídá stavu plné zaměstnanosti, tedy situaci, kdy ekonomika dosahuje potenciálního důchodu. Označíme-li úroveň důchodu při plné zaměstnanosti (Yp), tedy
BDp = tYp – G – TR
BDp – strukturální deficit
Strukturální deficit vzniká jako důsledek dlouhodobé stimulace růstu agregátní poptávky za strany státu. Strukturální deficit je chronickým, ale i nebezpečným jevem, neboť si země tzv. žije nad poměry, tedy dlouhodobě spotřebovává víc, než vytváří.
Cyklický deficit: rozdíl mezi strukturálním deficitem a skutečným rozpočtovým deficitem zjistíme:
BDp – BD = t (Yp – Y)
BDp – BD = cyklický deficit
Výši cyklického deficitu ovlivňují rozdíly v daňovém inkasu, ke kterým dochází v důsledku cyklických výkyvů reálného produktu.Cyklický deficit ve stabilizovaných tržních ekonomikách byl v celém poválečném období přijímán bez většího znepokojení. Většinou se očekávalo, že v budoucnu bude možné postupné snižování výdajů a zároveň, že budoucí vyšší výnosy opět umožní sestavovat vyrovnané státní rozpočty. O to větší problémy vznikly, a v některých zemích existují dodnes, s dlouhodobými strukturálními deficity.
20.1 Daňová politika
Rozlišujeme:
Přímé důchodové a kapitálové daně
Nepřímé daně
Důchodové daně platí poplatník přímo do státního rozpočtu; je tedy obeznámen s jejich výší. Poplatník jsou buď podniky (v ČR daň z příjmu právnických osob), nebo domácnosti a živnostníci (v ČR daň z příjmu fyzických osob)
Kapitálové daně představují různé dabě z majetku. V ČR existují:
Daň dědická a darovací
Silniční daň
Domovní daň
Daň z převodu nemovistostí
Při zkoumání míry zdanění důchodu hraje důležitou úlohu i typ zdanění. Progresivní zdanění znamená, že s růstem důchodu roste i daňová sazba (v ČR u daně z příjmu fyzických osob). V případě proporcionálního zdanění se nemění podíl daně na důchodu (ten zůstává konstantní, např. ve výši 30% jako u daně z příjmu právnických osob). Při degresivním zdanění podíl daně na rostoucím důchodu klesá (v ČR u zdravotního pojištění).
Nepřímé daně platí kupující v ceně zboží; do státního rozpočtu je odvádí prodávající (plátci daně). V ČR se jedná o:
daň z přidané hodnoty
spotřební daně
clo
Pokud se jedná o celkovou míru zdanění, lze konstatovat, že
a) růst daňového zatížení snižuje úroveň spotřebních výdajů (C), stejně jako objem soukromých investic (I); dodatečné daně znamenají, pokud se zároveň odpovídajícím způsobem nezvýši vládní nákupy (G), pokles agregátní poptávky a tím i reálného HDP
b) pokles daňového zatížení naopak vytváří předpoklady pro další růst spotřeby (C) a investic (I); snížení daňového zatížení tak vede k růstu agregátní poptávky a tím i reálného HDP
Důchodové daně snižují velikost multiplikátoru, tedy na velikost důchodu má zvýšení daní stejný vliv jako snížení mezního sklonu ke spotřebě; tlumí multiplikační účinky změn autonomních výdajů na změny výstupu (Y). Viz graf 20.2 na traně 465!
Automatické stabilizátory – omezují kolísání ekonomické aktivity, především cyklické kolísání výstupu (HDP).O stabilizátoru mluvíme proto, že do určité míry stabilizuje výkon ekonomiky. O automatickém proto, že k této stabilizaci dochází automaticky. Jako tyto stabilizátory působí pojistné a podpory v nezaměstnanosti a ostatní platby a výdaje sociálního charakteru. Zvýšení důchodových daní může ovlivnit i agregátní nabídku (nepříznivý nabídkový šok může zvýšit cenovou úroveň, včetně poklesu reálných mezd, stejně jako vyvolat pokles HDP).