19 Stát a ekonomika („Leviathan“ nebo „Prozřetelnost“; historický vývoj funkcí státu; ekonomická teorie o zasahování státu do ekonomiky; hospodářská a sociální politika státu)

19.1 „Leviathan“ nebo „Prozřetelnost“?

Stát je pojem, který je připisován N. Machiavellimu. Jde o označení organizované společnosti, která má vládu, jíž je dána výkonná moc a právo uplatňovat ji, chápe se jako právní, mocenský, případně morální subjekt vůču jiným podobně organizovaným státům.

Tuto situaci charakterizuje soubor politických správních a donucovacích orgánů: vláda, prezident, parlament, atd. Státní aparát je reprezentován konkrétními osobami nebo představiteli státu.

T. Hobbes ve svém spisu Leviathan připodobňuje stát k biblickému netvoru Leviathanovi, který se zrodil, aby skoncoval s původním stavem lidstva, jímž byla podle Hobbese „válka všech proti všem“.

Podle jiných vzniká stát tzv. společenskou smlouvou (J .J. Rousseau), v níž se jednici dohodnou, že v zájmu míru se zříkají svých „přirozených práv“.

V 18.stol. se zrodila myšlenka, že legitimita, tj.oprávněnost politické moci, se opírá o uznání přirozených práv člověka a souhlas lidu projevený ve svobodných volbách.

Pracovní podmínky včetně mzdových tarifů a pracovní doby pro velkou část obyvatelstva určuje většinou stát, a to za asistence odborů. Ten nás ovlivňuje také jako spotřebitele. Všichni můžeme užívat veřejné statky a služby (silnice, osvětlení ulic). Řešení přírodních katastrof nebo katastrof vyvolaných nezvládnutím vysokého stupně technického rozvoje (jaderná katastrofa v Černobylu) a jejich náprava je jen v silách státu, který ovšem může požádat o pomoc nadnárodní nebo světové instituce (EU, OSN, MMF,…)

Zákonodárství – právní systém poskytující rámec, v němž se obyvatelé státu mohou spoléhat na dodržování zákonů.

Vláda ovlivňuje chování soukromého sektoru i veřejného sektoru.

I v některých bohatých ekonomikách existují oblasti, kde tržní principy selhávají a stát musí převzít odpovědnost. Následky vládních opatření jsou často příliš komplikované, takže je nelze přesně odhadnout.

Pozitivní ekonomie se v případě státních zásahů zajímá o následky konkrétních vládních opatření, také popisuje chování veřejného sektoru. Překročí-li ekonomové hranice pouhé analýzy, dostávají se na půdu normativní ekonomie, která zkoumá, do jaké míry dosahují vládní opatření různé vytyčené cíle.

Roli vlády v soudobé ekonomice zřetelně vymezuje „teorie blahobytu“ ve dvou základních větách:

1. Pokud v ekonomice zaznamenáváme některé z tržních selhání, vládní zásah musí alespoň teoreticky vést k tzv. paretovskému zlepšení.

2. Navrhované změny musí být v souladu s politickými a správními principy demokratické společnosti

Pro taková opatření státu, jimiž se chce dosáhnout zvýšení blahobytu pro všechny, se vžilo označení „stát blahobytu“ nebo „sociální stát“.

Pojem státní zájmy je pojmenování zásady, které se obvykle dovolává stát, aby se ospravedlnil, když musí pro dosažení svých cílů nebo zajištění vlastní nedotknutelnosti postupovat v rozporu s principy morálky.