- •Úvod do sociologie
- •Kdy a proč sociologie vznikla?
- •Auguste Comte
- •Sociální inženýrství Friedrich Hayek
- •Durkheim
- •Max Weber
- •Karl Marx
- •Herbert Spencer
- •Tonnies
- •Postmoderna
- •Pohled konsensuálního paradigmatu:
- •Pohled konfliktualistického paradigmatu:
- •Složení kultury
- •Hodnoty
- •Kulturní inovace
- •Socializace
- •Sigmund Freud
- •Sociální struktury a skupiny
- •Konflikty vztahující se k rolím:
- •Kritika:
- •Sociální skupina ve vlastním slova smyslu
- •Kritici Webera: Merton
- •Crozier
- •Mitchelse
- •Malé sociální skupiny Parta
- •Vývojové fáze skupiny
- •Deviantní chování
- •Teorie deviace
- •1. Biologická teorie deviace
- •2. Psychologická teorie deviace
- •3. Sociologická teorie
- •A.) Diferenciální asociace
- •B.) Teorie anómie
- •C.) Etiketizační teorie (labelační - nálepková)
- •Základní mechanismy modelování chování Klasické podmiňování
- •Operantní podmiňování
- •Vliv frekvence na naučení chování
- •Ovlivňování chování a přesvědčení Ovlivňování chování - dvě formy:
- •Vliv autority
- •Konformita
- •Ovlivňování přesvědčení
- •Pohled sociologie na rodinu
- •Rodinný život V dějinách
- •1) 16.Století
- •Náboženství Náboženství
- •Společné znaky náboženství:
- •Prvky magického myšlení
- •Formy náboženství
- •Křesťanství
- •Pilíře islámu (pět základních povinností)
- •Náboženství Indie a Dálného východu Hinduismus
- •Budhismus
- •Durkheim (posvátné vs. Světské - profánní)
- •Sociální stratifikace
- •Osobnosti Karel Marx
- •Adam Smith, David Ricardo
- •Max Weber
- •Erik Wright
- •Rozdělení tříd
- •Stará střední třída
- •Dělnická třída
- •Underclass (anderklas)
- •Teorie chudoby
- •Sociologie vzdělávání Bernstein
- •Gintis a Bowles
- •Gender nerovnosti
- •Psychické mechanismy:
- •Střet kultur a ras, formy
- •Rozdíl mezi autoritou a mocí
- •1) Autorita charismatická
- •Majoritní demokracie
- •Konsensuální demokracie
- •Nové demokracie (polodemokracie)
- •Východoasijské režimy
- •Vojenské režimy
- •Schéma liberálních demokracií Dělba moci V Ústavě čr (V liberálních demokraciích)
- •Politické ideologie
- •Demokracie
- •Liberalismus
- •Individualismus
- •Teorie přirozených práv
- •Universalismus
- •Svoboda
- •Pohled liberálů na stát
- •Společenská smlouva
- •Volný trh
- •Moderní liberalismus
- •Konzervativizmus
- •Autoritativní konzervatizmus:
- •Paternalistický konzervatizmus
- •Nová pravice
- •Neokonzervativci
- •Socialismus
- •Kolektivismus
- •Spolupráce V. Konkurence
- •Vývoj socialismu V dějinách
- •Revolucion
- •Ekonomické systémy Kapitalismus
- •Typy kapitalismu Angloamerický (podnikatelský) kapitalismus
- •Rýnskoalpský:
- •Kolektivní kapitalismus:
- •Socialismus
Postmoderna
• Rozvoj nových forem médií a technologií (internet, satelity, mobily), poté nové zdroje informací, propojování světa, homogenizace a fragmentace světa, zkracování a změna vnímání času a prostoru
• Kritika moderny za upřednostňování rozumu, svět můžeme poznat i jinak (literaturou, písněmi, muzikou, …)
• Modernismus a postmodernismus jsou uměleckými směry (Salman Rushdie - Satanské verše; Kunderova Nesmrtelnost; Nabokov; Pulp Fiction - násilí vzbuzuje smích a zábavu)
Pohled konsensuálního paradigmatu:
• Společnost relativně stabilní, má stabilitu a řád, společné zájmy členů, společnost je konsensus norem a hodnot s funkčními sociálními strukturami
Pohled konfliktualistického paradigmatu:
• Společnost je proces změny a transformace, chaos, nestabilita, typická rozdílnými zájmy; jednota ve společnosti je iluzí, tkví v donucení, sociální struktury zbytečné a malfunkční, zdroji konfliktu jsou nedostatek moci, prestiže, bohatství (vychází z postavení ve společnosti)
• Pro sociology a antropology má kultura dvě části:
º Nemateriální - naučené vzorce myšlení, cítění a jednání předávané z generace na generaci (stereotypní)
º Materiální - produkty, které jsou výsledkem nemateriální kultury
• Kultura - týká se způsobů jednání
• Společnost - síť lidí sídlících na stejném teritoriu a sdílející stejnou kulturu
• Poznat kulturu cizích lidí znamená zjistit jejich očekávání od mé osoby
• Kulturní antropologie (vzorce jednání) x Sociální antropologie (sítě jednání, zkoumá kultury zemí - způsoby myšlení)
• Kultura říká: „všimni si tohohle!“ Poskytuje významy, které umožňují lidem interpretovat jejich zkušenost a dává směr jejich jednání
• Pokud máme kulturu dané země (skupiny) můžeme předvídat jejich jednání
Složení kultury
• Normy, zvyky, obyčeje a zákony
Hodnoty
• Liší se od norem, zvyků, …
• Jsou to obecné ideje týkající se toho, co je žádoucí, správné či dobré
• Jsou abstraktní
• Poskytují kritéria a pojmy pro posuzování lidí a věcí
• U lidí jsou pozorovány podle indikátorů (jak se chovají, co jedí, jak nakupují, jaké mají přátele …)
• U každého jedince jsou hierarchicky uspořádány
• Každá kultura má svou konfiguraci hodnot
º Př.: v USA velký důraz na úspěch v životě, práci a efektivitu, praktičnost, materiální komfort, individualismus, perfekcionalismus, demokracii
• Slouží jako konečné zdůvodnění našich rozhodnutí
• Nemají fyzickou existují, do kontaktu se dostaneme skrze symboly (= něco, co zastupuje něco jiného)
• Hlavní systém symbolů je jazyk → jazykový relativismus, tj. přemýšlíme o světě v závislosti na jazyku, kterým mluvíme
Etnocentrismus
• Hodnotíme (chápeme) cizí kulturu v terminologii své vlastní kultury
Kulturní relativismus
• Vysvětluji kulturu v jejich vlastních pojmech
Eukulturace
• Proces, v rámci kterého si člověk osvojuje chování, znalosti a dovednosti, díky nimž nabývá kompetenci ve své vlastní kultuře (v dospělosti; socializace - v dětství)
• Ale jen určitou část dané kultury
• Má vliv na postavení jedince ve společnosti
• Výchova (vzdělání) v dospělosti
Akulturace
• Proces kulturních změn, které vznikají v důsledku kontaktu dvou a více kultur
• Rozdělení na základě empirického zkoumání
º 1.) konfrontace kultur - střet a vzájemné poznání
º 2.) přijetí některých cizích kulturních obsahů a dojde k jejich selekci
º 3.) přijetí obsahu do vlastní kultury
º 4.) dochází k modifikaci původní kultury
º 5.) dojde k akulturačním reakcím (negativní či pozitivní)
• výsledkem Akulturace může být ztráta kultury
Difuse
• Rozšiřování kulturních jevů z jednoho místa na jiné a to buď uvnitř společnosti (intrakulturní difuse) nebo mezi společnostmi (interkulturní difuse)