Problémy spojené s digitální propastí

• OSN → Světový den informační společnosti (17. května) – boj proti digitální propasti

• ekonomická nerovnost

• spousta informací s ekonomickými důsledky je přístupná pouze v on-line podobě → lidé bez přístupu k internetu ještě více tratí

• projekt „OLAP – One Laptop Per Child“ – projekt na vyvinutí extrémně levného počítače, který by byl dostupný všem školákům v rozvojových zemích (úspěšný jen částečně, ale inspirací pro řadu následovníků)

• sociální nerovnost (omezená vertikální sociální mobilita)

• přístup k výpočetní technice hraje jednu ze zásadních rolí při výuce a vzdělávání

• kvalitní a dobře vybavené školy poskytují žákům lepší technologické zázemí → lepší studijní výsledky a vyšší skóre u závěrečných zkoušek

• bezpečnostní otázky

• rozdělení světa na rozvinutý a rozvíjející se bere naději zemím třetího světa a přináší s sebou hrozbu terorismu

POZITIVA SPOJENÁ S PŘEKONÁNÍM DIGITÁLNÍ PROPASTI

• demokratizace

• internet + moderní ICT prostředky → rozkvět demokracie ve společnosti

• efektivnější kontrola výkonné moci

• vyšší občanská participace ve veřejném životě, veřejných diskusích a ve volbách

• model „aténské demokracie“ – přímá účast občanů

• viz. otevřenost, s jakou diskutují čtenáři na veřejných fórech internetových deníků

• Vyšší konkurenceschopnost a ekonomický růst

• vývoj informační infrastruktury a její následné aktivní a smysluplné využití = růst HDP, vyšší produktivita práce a lepší ekonomické výsledky

• technické novinky → konkurenční výhoda, rostoucí kvalifikace pracovní síly a její efektivnější využití

• příklad víry ve schopnost moderních technologií pohnout ekonomikou – vytvoření „informačního superkoridoru“ Cyberjaya (Malajsie, Kuala Lumpur) – asijské Silicon Valley (hypermoderní technologické centrum); v ČR např. Technologický park při VUT Brno

Digitalni podpis

je mechanismus, který:

• umožňuje ověřit integritu zprávy, to znamená, že zpráva nebyla modifikována,

• umožňuje ověřit autenticitu zprávy, tj. zjistit, kdo je původcem zprávy,

• v případě legislativního zakotvení (u nás zákon 227/2000 Sb.) zajišťuje také nepopiratelnost původu zprávy, tj. podepisující strana nemůže později popřít, že je jejím původcem.

Algoritmus

• odesílatel pomocí libovolného programu (např. klienta elektronické pošty) napíše zprávu,

• odesílatel zvolí, že zpráva má být digitálně podepsána,

• příslušný program v procesu aplikace jednocestné funkce vytvoří ze zprávy výtah,

• tento výtah je pak zašifrován soukromým klíčem odesílatele,

• při šifrování výtahu zprávy je uživatel požádán o přístupové heslo k soukromému klíči,

• zpráva a zašifrovaný výtah zprávy je zaslán příjemci,

• příjemce zprávy, program který zprávu zobrazuje, aplikuje na zprávu shodnou jednocestnou funkci a vytvoří si výtah zprávy,

• příjemce zprávy následně dešifruje veřejným klíčem odesílatele zprávy došlý zašifrovaný výtah zprávy,

• v případě, že se oba výtahy zprávy rovnají, pak autorem je odesílatel a zároveň během přenosu nebyla narušena integrita zprávy (zpráva nebyla pozměněna).

• v opačném případě buďto byl použit nesprávný veřejný klíč, tj. klíč někoho jiného než odesílatele, nebo byla integrita zprávy narušena.