11. Měnový kurz
měnový kurz představuje cenu určité národní nebo nadnárodní peněžní jednotky vyjádřenou v jiných penězích
přímý záznam vyjadřuje kurz jako cenu cizí měny ve vlastních penězích – tedy počet jednotek vlastní měny za jednotku cizí měny. Nepřímý záznam vyjadřuje kurz jako cenu vlastní měny v cizích penězích – tedy počet jednotek cizí měny za jednotku vlastní měny
Zhodnocení měny
Zhodnocení znamená, že za jednotku této měny získáme více jednotek jiné národní měny
Pokud domácí měna zhodnocuje, tak zahraniční měna znehodnocuje
Dochází k růstu vnější kupní síly domácí měny, neboť si za její jednotku můžeme koupit větší množství zahraničních statků nebo finančních aktiv
Vede k poklesu exportu a růstu importu
Znehodnocení měny
Jednotka této měny je stále levnější
Dochází k poklesu vnější kupní síly domácí měny, neboť si za její jednotku můžeme koupit menší množství zahraničních statků nebo finančních aktiv
Vede k růstu exportu a poklesu importu
Fixní a flexibilní měnové kurzy
Flexibilní – je charakterizován tím, že hodnota kurzu může nabývat libovolných hodnot. Centrální banka potom zpravidla kurz nijak neovlivňuje, neintervenuje ve prospěch domácí nebo zahraniční měny
Fixní – je charakterizován tím, že hodnota kurzu se pohybuje na nějaké předem stanovené hodnotě, přičemž tuto hodnotu zpravidla stanoví centrální banka, ta se potom dále zavazuje danou hodnotu kurzu udržovat. V praxi to znamená, že musí intervenovat – pokud se skutečná hodnota kurzu začne odchylovat od stanovené, musí centrální banka nakoupit měnu, která znehodnocuje, a prodat měnu, která zhodnocuje
Devizový trh a měnový kurz
Pokud se mění měnový (devizový) kurz, pohybujeme se po křivkách nabídky a příslušné poptávky měny. Mění-li se něco jiného, posunují se křivky nabídky a poptávky. Dané změny ovlivňují hodnotu rovnovážného devizového kurzu – tedy kurzu, při kterém je rovna nabídka a poptávka zahraniční měny, respektive poptávka a nabídka domácí měny.
12. Měnová politika
měnová politika je politika centrální banky, která si klade za cíle ovlivnit míru inflace, výši měnového kurzu, hrubý domácí produkt, zaměstnanost a míru nezaměstnanosti
využívá k tomu skutečnost, že centrální banka může ovlivnit množství peněz v ekonomice, přičemž změny ovlivňují zde uvedené veličiny
vnitřní stabilitou měnové politiky se obvykle rozumí stabilita cenové hladiny. Vnější stabilitou se rozumí stabilita kurzu domácí měny k zahraniční měně. Platí, že centrální banka nemůže (bez regulace pohybu kapitálu) dosáhnout zároveň vnitřní a vnější stability
Nástroje měnové politiky
ovlivňují výši množství peněz v oběhu
Operace na volném trhu
nejběžnější metodou realizace měnové politiky je prodej a nákup cenných papírů na trhu
když chce centrální banka zvýšit množství peněz, koupí na trhu nějaké finanční aktivum
Diskontní politika
je založena na stanovení úrokových měr centrální bankou
růstem svých úrokových měr centrální banka působí na to, aby se peníze z oběhu stahovaly, poklesem na to, aby se množství peněz v oběhu zvyšovalo
Povinná míra minimálních rezerv a pravidla pro obezřetné chování bank
zvýšením PMR a zpřísněním pravidel obezřetného podnikání hodnota bankovní rezervy (R) roste a zároveň o stejnou částku klesá hodnota D(bezhotovostní vklady) a M(celkové množství peněz v oběhu)
Účinnost měnové politiky
z hlediska míry inflace je měnová politika obvykle účinná – expanzivní měnová politika vede k růstu cenové hladiny, restriktivní k jejímu poklesu
inflační cílování je politika, při které centrální banka stanoví inflační cíl (žádoucí úroveň inflace). Pokud se skutečná či očekávaná inflace od stanoveného cíle liší, centrální banka reaguje, aby bylo cíle dosaženo, zpravidla změnou úrokových sazeb