9. Krátkodobé kolísání ekonomiky
Hospodářský cyklus
Hospodářským cyklem (cyklickým kolísáním ekonomiky) se rozumí pravidelné střídání fází růstu a poklesu HDP
Fáze růstu se nazývá expanze, fáze poklesu recese, sedlo
Kolísání HDP je charakteristickým znakem tržní ekonomiky, která je principálně díky inovacím apod. vnitřně nestabilní. Fáze expanze proto nutně přecházejí ve fáze recese. Každá recese ale jednou skončí a přejde opět ve fázi expanze
Důvody kolísání:
Války
Přírodní rozvoj
Vývoj cen surovin
Vývoj poptávky a nabídky
Poptávkové příčiny kolísání ekonomiky
Změna spotřebním výdajů – spočívá v kolísání agregátních výdajů, tedy v růstu nebo poklesu jednotlivých složek
Změna investičních výdajů
Princip multiplikátoru a akcelerátoru – princip akcelerátoru vyjadřuje, že vývoj investičních výdajů závisí na vývoji HDP
Změna vládních výdajů a čistého vývozu
Nabídkové příčiny kolísání ekonomiky:
Změna ve vzácnosti vstupů – zvýšení vzácnosti vstupů vede k růstu jejich cen a poklesu produkce firem
Inovace – inovace přinášejí nové statky, klesá poptávka po některých doposud vyráběných statcích
Institucionální faktory – vliv institucí na rozhodování firem, kolik a kde produkovat
10. Mezinárodní obchod a pohyb kapitálu
Otevřenost národního hospodářství spočívá v jeho zapojení do mezinárodních ekonomických vztahů prostřednictvím mezinárodního obchodu, mezinárodního pohybu kapitálu a mezinárodní migrace pracovníků
K zahraničnímu obchodu dochází z důvodu přírodních podmínek či rozdílných preferencí spotřebitelů v jednotlivých zemích. Statky, které daná země neprodukuje v míře uspokojující domácí poptávku, dováží, statky, které jsou produkovány ve větší míře, než je domácí poptávka, vyváží
Přínosy z mezinárodního obchodu:
Mezinárodní pohyb kapitálů
Mezinárodní pohyb kapitálu představuje změnu pohledávek a závazků dané ekonomiky vůči zahraničí
Hlavním motivem tohoto pohybu je snaha o zhodnocení finančních aktiv
Rozhodovací kritéria při přesunu kapitálu:
Rozdílná očekávaná výnosnost finančních aktiv domácích a zahraničních
Úroky
Transakční náklady
Očekávaná změna měnového kurzu
Rozdílné zdanění výnosů
Likvidita daného aktiva
Rizikovost daného aktiva
Přímé zahraniční investice – jsou jednou z forem dlouhodobého kapitálu a spočívají v získání podstatné majetkové účastni v podniku, který je objektem investice, subjektem jiné země
Podstata platební bilance
Platební bilance určité země je účetní dokument, který slouží k evidenci vztahů země se zahraničím. Konkrétně je platební bilance představována soustavou účtů, ve kterých jsou zaznamenány:
mezinárodní pohyb statků, tj. výrobků (neboli zboží) a služeb.
toky důchodů za aktivity zahraničních výrobních faktorů, jež jsou používány v tuzemsku, a za aktivity tuzemských výrobních faktorů, jež jsou používány v zahraničí - konkrétním příkladem může být odměna českého pracovníka pracujícího mimo ČR nebo odměna zahraničního pracovníka působícího v ČR.
jednosměrné převody aktiv (transfery), při kterých nedochází k protipohybu v podobě dodání statků nebo nějaké činnosti.
změny pohledávek a závazků, neboli mezinárodní pohyb kapitálu.
Platební bilance
je účetní dokument, který slouží k evidenci vztahů země se zahraničím. Konkrétně je platební bilance představována soustavou účtů, ve kterých jsou zaznamenány:
mezinárodní pohyb statků, tj. výrobků (neboli zboží) a služeb.
toky důchodů za aktivity zahraničních výrobních faktorů, jež jsou používány v tuzemsku, a za aktivity tuzemských výrobních faktorů, jež jsou používány v zahraničí - konkrétním příkladem může být odměna českého pracovníka pracujícího mimo ČR nebo odměna zahraničního pracovníka působícího v ČR.
jednosměrné převody aktiv (transfery), při kterých nedochází k protipohybu v podobě dodání statků nebo nějaké činnosti.
změny pohledávek a závazků, neboli mezinárodní pohyb kapitálu.
Platební bilance se podle struktury Mezinárodního měnového fondu skládá z běžného účtu, kapitálového účtu a finančního účtu. Dále je součástí platební bilance saldo chyb a opomenutí a kurzové rozdíly. Jednotlivé účty se dělí na řadu položek vyjádřených v řádcích, proto hovoříme o horizontální struktuře platební bilance.
Na běžném účtu se eviduje zejména vývoz a dovoz zboží, vývoz a dovoz služeb a převody výnosů. Na kapitálovém účtu se evidují některé speciální transakce. Na finančním účtu se evidují zejména investice zahraničních subjektů v tuzemsku a tuzemských subjektů v zahraničí v podobě přímých zahraničních investic, portfoliových investic a ostatních investic.
Celkové saldo platební bilance
= Součet sald všech součástí platební bilance, tj. běžného účtu, kapitálového účtu, finančního účtu, chyb a opomenutí bude nulový => nemění se devizové rezervy centrální banky.
Této vnější ekonomické rovnováhy může být dosaženo:
buď současně vyrovnaným běžným i finančním účtem platební bilance,
nebo vzájemným kompenzováním salda běžného účtu a finančního účtu platební bilance.
Výsledek v obou případech musí být vždy stejný, a to: saldo běžného účtu + saldo finančního účtu = 0
CA + CF = 0
Důsledky vnější ekonomické nerovnováhy:
souhrn sald běžného a finančního účtu platební bilance se projevuje ve změně devizových rezerv centrální banky,
změna těchto devizových rezerv představuje změnu peněžní zásoby – pokud centrální banka snižuje svoje devizové rezervy, tj. poskytuje je jiným subjektům, tak zároveň od těchto subjektů získává domácí měnu, tj. stahuje peníze z oběhu a ve výsledku množství peněz v oběhu klesá. Naopak, pokud centrální banka získává devizové rezervy, potom za tyto devizové rezervy poskytuje domácí měnu, takže ve výsledku množství peněz v ekonomice roste. Tyto změny množství peněz v oběhu se mohou odrazit v inflaci (jejím zvýšení nebo snížení).
změna peněžní zásoby ovlivňuje (přímo nebo nepřímo) výdaje, agregátní poptávku a tím i vývoj makroekonomických veličin (zejména HDP a míry nezaměstnanosti).