• Odlišnost rovnováhy firmy V NeDoKo od DoKo

• Poptávková křivka po jednom produktu jedné firmy je na rozdíl od DoKo klesající – protože firma může prodat více produktů, pokud sníží cenu.

• Poptávková křivka po jednom produktu jedné firmy je sice křivkou průměrného příjmu této firmy, ale není křivkou mezního příjmu firmy

• Křivka mezního příjmu firmy klesá rychleji než poptávková křivka po produktu dané firmy – proto, že pokud výrobce při rozšíření své produkce snižuje cenu, snižuje tuto cenu zpravidla pro všechny jednotky produkce, nikoli pouze pro dodatečně vyprodukované jednotky.

• Mrtvá ztráta v NeDoKo:

Pozn.: V NeDoKo firmy nabízejí méně a za vyšší cenu než v DoKo

S potřebitelé tvořící poptávku v úseku AB křivky d (poptávková křivka po produktu firmy) by byli ochotni koupit produkci za cenu, při které by firma zvyšovala svůj zisk – tato cena až do bodu B (tj. do množství produkce Q´_B) je vyšší než mezní náklady firmy. Podmínkou ale je, že firma dokáže každému spotřebiteli v úseku AB stanovit speciální cenu, přičemž tato cena bude nižší než P₁. Pokud firma nedokáže stanovit pro tyto spotřebitele cenu, (aniž by snížila cenu, za kterou prodává produkci jiným spotřebitelům), přijdou tito spotřebitelé o užitek ze spotřeby statku a firma přijde o možný dodatečný zisk => vzniká tak mrtvá ztráta.

• Mrtvá ztráta = nevytvořený a nerozdělený přebytek jak výrobce, tak spotřebitele (plocha v grafu EAB)

Pokud by firma dokázala rozdělit jednotlivým potřebitelům cenu, tak by mohla vyrábět až do bodu B (bod, ve kterém se mezní náklady firmy rovnají meznímu užitku posledního spotřebitele, který by byl ochoten daný statek koupit)

Pokud by tedy firma pro každého spotřebitele byla schopna stanovit cenu, která je rovna meznímu užitku, která daná jednotka statku konkrétnímu spotřebiteli přináší, produkovala by více (Q´_B), aniž by přitom bylo rozšíření produkce pro firmu spojeno s poklesem jejího ekonomického zisku.

Praxe – firmy se pokoušejí mrtvou ztrátu snížit – slevy při sezónním výprodeji…

• NeDoKo neumožňuje dosáhnout paretooptimálního stavu – někteří spotřebitelé nejsou uspokojeni

Graf: dosažení EP, vstup dalších firem do odvětví

Pokud budou náklady na vstup nízké, bude vstupovat velké množství firem – důsledky:

• Posun křivky, zvýší se množství produkce a sníží se cena

• Množství poptávaných produktů danou firmou se snižuje (spotřeb.si mohou vybírat)

• Výrobci budou vstupovat tak dlouho, dokud EP=0, pro dlouhodobou rovnováhu firmy za předpokladu, že do odvětví mohou vstupovat další výrobci, platí, že křivka AR se pro optimální množství dotýká křivky AC

Dlouhodobá rovnováha firmy za předpokladu, že vstup do odvětví je volný – není optimální!

• Firma na nedokonalém trhu prodává za cenu, která je vyšší, než mezní náklady

• Firma na nedokonalém trhu nevyrábí v minimu průměrných nákladů

Rozdíl DoKo a NeDoKo:

• V dokonalé konkurenci je firma příjemcem ceny, snížení ceny pro ni nemá smysl, protože by se její celkový příjem a zisk snížil.

• V dokonalé konkurenci může firma za tržní cenu, kterou není schopna ovlivnit, prodat libovolný počet statků, neboli může při této ceně prodat všechny statky které je schopna vyprodukovat.

• V nedokonalé konkurenci je nabídka firmy závislá na průběhu poptávkové křivky – pokud se změná poptávková křivka, změní se i nabídka jednotlivých firem

3 typy nedokonalé konkurence:

1. Monopolistická konkurence

2. Oligopol

3. Monopol

• Rozlišení vychází z toho, do jaké míry je vstup do odvětví, ve kterém firmy působí, volný.