2. Co je trh a jaké funkce plní? Jaké jsou typy konkurenčního prostředí a jejich základní charakteristika?

• TRH: vznikl spontánně, jako vedlejší produkt činnosti lidí, kteří spolu v ekonomické oblasti vstupovali do běžných kontaktů, a utvářel se, aniž by si to lidé uvědomovali.

• Trh je svobodná a neomezovaná směna statků

• Trh funguje sám o sobě, nikdo ho nevynalezl, trh prostě vznikl

• Na trhu se střetává nabídka s poptávkou

• Pojem tržní mechanismus => výsledek spolupůsobení trhu a státu (příp. i dalších subjektů)

• Trh se vyvíjí (např. peníze vznikly až na určitém stupni vývoje tržního mechanismu – i jejich vznik byl spontánní)

• Na určitém stupni vývoje tržního mechanismu vzniká kapitálový trh, jeho produkty a instituce

• Produkty a instituce kapitál. trhu se zdokonalují, trh vstupuje i do méně představitelných oblastí, kde probíhá směna, která přináší užitek oběma stranám (těm, co nabízejí i těm, co poptávají)

Jevy, se kterými se lze setkat na trhu:

• Peníze (jako všeobecný prostředek směny) – dříve se směnilo všechno se vším kožešiny za šátky atd…), postupně vznikaly mince, bankovky -> možnost převádět vstupy i výstupy na společný jmenovatel, uchovatele hodnoty, zúčtovací jednotka.

• Cena: díky ceně je hodnota jednoho zboží vyjádřena směnným poměrem ve vztahu k jinému zboží.

• Ceny účastníkům trhu přinášejí důležité informace, po kterých statcích je poptávka, jak jsou drahé jednotlivé VF atd.

• Ovlivňují chování výrobců i spotřebitelů

• Konkurence: nabízející mezi sebou soupeří, kdo poskytne nejvýhodnější nabídku

• Funkce trhu: co, jak a pro koho…

• O tom, co vyrábět, dává výrobcům informaci poptávka – vyrábět se budou statky, po kterých je největší poptávka a které tedy přinášejí výrobcům největší zisk

• O tom, jak vyrábět, rozhoduje konkurence, která každého výrobce nutí využívat ty nejefektivnější výrobní postupy – dané statky budou produkovat osoby, které mají při jejich produkci nejmenší náklady obětované příležitosti a způsobem, který je nejméně nákladný

• O tom, pro koho vyrábět, rozhoduje trh tím, že každému prostřednictvím svého působení přiděluje prostředky, za které může směnit jiné statky (prostřednictvím trhu dochází k rozdělení společného bohatství) – bude se vyrábět pro vlastníky VF a jednotlivé statky budou tedy spotřebovávat vlastníci jednotlivých VF podle příjmu, který jim plyne z užití tohoto VF

Typy konkurenčního prostředí:

• Dokonalá konkurence = prostředí, ve kterém výrobce není schopen ovlivnit cenu, za kterou prodává své statky

• V DoKo může za cenu, která se na trhu vytvoří, výrobce prodat neomezené množství statků (takové množství, které je schopen či ochoten vyprodukovat)

• Prostředí, ve kterém výrobce nezvýší počet statků, které je schopen prodat, tím, že sníží jejich cenu.

• Pokud by výrobce (prodejce) snížil cenu pod úroveň tržní ceny, tak by v podmínkách DoKo přicházel o část svého příjmu, prodával by za méně, než je schopen prodat a jeho celkový příjem by poklesl.

• Pokud by naopak výrobce zvýšil cenu nad úroveň tržní ceny, přišel by pak o své zákazníky – ti by se pak přesunuli k ostatním výrobcům, kteří prodávají za nižší (tržní) cenu.

• Poptávka po produkci dané firmy v DoKo je absolutně elastická, tj. nemění se s rozsahem produkce dané firmy. Resp. cena nezávisí na rozsahu produkce firmy

P

Fce poptávky po produkci dané firmy má tvar přímky, rovnoběžné s osou Q´, přičemž tato přímka protíná osu P ve výši ceny, která se na trhu vytvořila.

P₀ d

Q´

• S DoKo se v praxi setkáváme velice zřídka díky náročným podmínkám:

• Velké množství prodávajících a kupujících:

• Ani jedna strana není schopná ovlivnit cenu – 1 výrobce je kapkou v moři z celkové výroby daného statku.

• Volný vstup výrobců do odvětví a volný výstup z odvětí:

• Žádné bariéry vstupu či výstupu do či z odvětví

• Pokud tato podmínka není splněna, není splněna ani podmínka velkého množství prodávajících

• Homogenní produkt:

• Naprosto stejný produkt

• Pokud se produkty v něčem liší, pak si konkurují a není již homogenní produkt, ale heterogenní.

• Heterogenní produkty pak uspokojují alespoň z části jiné potřeby.

• (heterogenní – např. knihy => 2 stejné knihy od jiného autora – jiná cena, jelikož známý autor se lépe prodává a tak přinese více peněz/zubní pasty)

• Dokonalá informovanost kupujících:

• Kupující musí mít veškeré informace k dispozici,aby si mohl vybrat toho nejlepšího dodavatele

• Nulové náklady na změnu dodavatele:

• Statky všech výrobců jsou k dispozici všude a pro každého spotřebitele.

• Pokud není tato podmínka splněna, tak za situace, kdy některý spotřebitel kupuje výrobky za vyšší než je tržní cena, pak se tomuto spotřebiteli nemusí vyplatit změnit dodavatele, neboť náklady na tuto změnu by byly vyšší než úspory z rozdílu cen

• Např. pivo – přes kopec

• Dosažením DoKo by nedocházelo k inovacím.

• DoKo je paretooptimální

• Příklady: trh s obilím, blíží se tam i trh mléka, trh vepřového masa…

• Situace, kdy firmy dosahují nulového EP, tedy pro takové množství produkce, pro které platí, že průměrné příjmy = průměrným nákladům, je v podmínkách DoKo situací tržní rovnováhy. Do odvětví se nevyplatí žádné firmě vstupovat ani se firmám nevyplatí z odvětví odcházet. Celkový rozsah nabízené produkce je tedy optimální.

• Protnutí křivek mezních příjmů a mezních nákladů = bod rovnováhy firmy

• Firmě se nevyplatí zvyšovat produkci, pokud by při zvýšení produkce mezní náklady byly vyšší než mezní příjmy

• Zvýšení produkce nad množství jednotek statku (pro které platí, MC=MR firmy) se sníží celkový zisk

• Snížení produkce pod množství jednotek statku (pro které platí MC=MR firmy) se také sníží celkový zisk

• Důvody, proč je DoKo paretooptimální:

• Pokud spotřebitel chce statek a prodejce ho nemá k dispozici, objeví se jiný prodejce a spotřebitel si od něj statek koupí (prodejci nerozhodují o ceně, neovlivní ji)

• Nedokonalá konkurence = je taková, která nesplňuje alespoň jednu podmínku DoKo

• Prostředí, ve kterém firma může ovlivnit množství statků, které bude produkovat a prodávat změnou ceny => cena, za kterou chce daná firma prodat svoji produkci, je závislá na rozsahu produkce této firmy (chce-li firma prodat více produktů, musí snížit cenu)

• Nesplňuje podmínky DoKo:

• Konkrétní produkty nejsou homogenní (různé druhy guláše, TV, aut, past, prášků – mají jiné vlastnosti)

• Neexistují nulové náklady na změnu dodavatele (pro změnu dodavatele ho spotřebitel musí vyhledat, což stojí čas, cestu, jiné náklady, proto se mu nemusí vyplatit změnit dodavatele, jelikož náklady na změnu mohou být vyšší než úspora ze změny – pivo přes kopec, benzín v jiném městě levnější)

• Neexistuje dokonalá informovanost ani prodávajících, ani kupujících (informace jsou mnohdy dostupné, ale není čas a prostředky je vyhledávat či studovat, poté může být snaha o vyhledání informací příliš nákladná a úspora z případné změny dodavatele by byla menší než náklady na tuto změnu)

• Vysoké náklady na vstup do odvětví, výrobcům se v těchto odvětví vyplatí produkovat, až když dosáhnou určitého množství produkce, pokud produkují méně, jsou ve ztrátě. Vysoká produkce vyžaduje velké množství VF, tedy hodně peněz. Ne každý má tyto prostředky.

• PLATÍ PRAVIDLO: výrobce by měl produkovat a zvyšovat svoji produkci, pokud mezní příjmy jsou vyšší nebo maximálně rovny než mezní náklady

• Optimální bod produkce je takový bod, ve kterém se mezní příjmy a mezní náklady rovnají (MR=MC)

Doplnění: rozlišení ekonomického a účetního zisku:

• Ekonomický zisk = celkové příjmy – účetní náklady ACC (náklady placené externistům) – náklady obětované příležitosti OPC (příjem z nejlepší příležitosti, kterou nemůžeme realizovat proto, že podnikáme)

• EP = TR – ACC – OPC

• Křivka MR (mezní příjem) bude klesající – proto, že, pokud výrobce při rozšíření své produkce snižuje cenu, snižuje tuto cenu zpravidla pro všechny jednotky produkce, nikoli pouze pro dodatečně vyprodukované jednotky)