25. Příjmová disparita V zemědělství - hypotézy jejího vzniku

Hypo: zvláštnosti zemědělské výroby, inverzní chování nabídky, šlapací mlýn, faktor alternativních nákladů, Engelův zákon, moc trhu se uplatňuje v neprospěch zemědělství, tržně hospodářské vysvětlení – toto je ve skriptech (doporučuju dost podrobně nadrtit…), na todle dost vyhazuje

HYPOTÉZY

Orientované nabídkově

1) Zvláštnosti zemědělské výroby

2) Inverzní chování nabídky

3) Hypotéza „šlapacího mlýnu“

4) Faktor alternativních nákladů

Orientované poptávkově

5) Engelův zákon

6) Moc trhu se uplatňuje v neprospěch zemědělství

1. Zvláštnosti zemědělské výroby

Argumenty:

• silné sklizňové výkyvy v důsledku klimatických podmínek

• omezená možnost použití technických a technologických vkladů (vázanost zemědělství na půdu omezuje rozsah investování kapitálu)

• působnost zákona o ubývajících přírůstcích výnosů determinuje podíl zemědělství na všeobecném růstu důchodů

• pomalý obrat kapitálu v zemědělství

• nízká trvanlivost zemědělských produktů

2. Inverzní chování nabídky

V souvislosti s inverzním nabídkovým chováním zemědělců se setkáváme s inverzní nabídkovou křivkou. Z teze o inverzní reakci nabídky plyne, že při klesajících cenách produkce nabízené množství neklesá, ale naopak stoupá. Prostřednictvím inverzního chování nabídky lze existenci důchodové disparity zemědělství v krátkodobém období vysvětlit bez výhrad.

3. Hypotéza „šlapacího mlýnu“

Vysvětluje důchodovou disparitu působením technického pokroku. Technický pokrok je na základě státem financovaného výzkumu poskytován rolníkům ve značné míře zdarma. Rolníci zvyšují svůj důchod zaváděním technického pokroku => posun křivky nabídky agrárních produktů => důchodový tlak => rolníci permanentně uplatňují technický pokrok.

4. Faktor alternativních nákladů

G. Johnson - vysvětlení pomocí alternativních nákladů a falešných očekávání. Očekávaný důchod v zemědělství je při zahájení podnikatelské aktivity orientován na průměrný důchod v NH a skutečný důchod v zemědělství se za tímto očekáváním opožďuje. Rolník se po zahájení činnosti orientuje na svůj specifický alternativní důchod. V případě, že jeho skutečný důchod v zemědělství je vyšší než jeho alternativní důchod v jiných výdělečných aktivitách, pak bude ve své činnosti pokračovat.

5. Engelův zákon

Podíl výdajů za potraviny na celkových výdajích s rostoucím důchodem klesá => výdaje za potraviny se zvyšují pomaleji než růst průmyslových důchodů v NH => podproporcionální růst důchodů rolníků.

6. Moc trhu se uplatňuje V neprospěch zemědělství

Nerovnoprávné postavení zemědělství na trhu v důsledku nedokonalé konkurence. NK je zdrojem tržního selhání => ceny neodrážejí skutečné společenské mezní náklady a společenské mezní užitky. Asymetrie - jedna strana trhu získává výhodu. Rolníci platí za inputy příliš mnoho a za produkty dostávají příliš málo.

26. Příjmová disparita V zemědělství - mzdová disparita (vnitřní, vnější)

Vnitřní – rozdíl mezi jednotlivými zem. Podniky (mzdy)

Vnější – rozdíl mezi mzdami agr. Sektoru a ostatních odvětví NH

Snižuje se, 91-100% vůči NE, teď 74,3%

= důchodová disparita

• s leduje se z: teoretických aspektů

praktických aspektů

• disparita - protipól parity

Praktické hledisko:

(1) příjmy (důchody) v zemědělství / PS

vnější

(2) mzdy pracovních sil v zemědělství

d isparita

(1) příjmy (důchody) zemědělských podniků

vnitřní

(2) příjmy (mzdy) pracovních sil