Podstata ekonomické reformy V agrárním sektoru (důvody, cesty, dopady)
Historie reforem (dekrety, 2 pozemkové reformy, Zápotocký, Šik, koncentrace, specializace, kooperace, neuskutečněná integrace. 89-90 reforma – cílem bylo přiblížit zemědělství k obchodnímu zákoníku a úprava vlastnických vztahů k půdě…Tři fáze, dopady – soudní spory, prodej za cokoliv, korupce
Historie:
"košický vládní program" - rozdání půdy drobným vlastníkům (cca po roce 1948)
3 kroky:
Dekret prezidenta republiky (tzv. Benešovy dekrety)
zabavený majetek dnes nepodléhá restitucím - původní majitelé za něj dostali náhradu
Zákon o revizi 1. Pozemkové reformy
vyvlastnění majetku je předmětem restitucí
56 % půdy a všechny lesy patří státu
Nová pozemková reforma
stát vyvlastňuje další půdu - tu půdu, kterou vlastní ten, kdo na ní nepracuje
např. zabavení veškeré půdy církvi
heslo: "Půda je toho, kdo na ní pracuje"
"Leninův družstevní plán" u nás - plán kolektivního zemědělství (50. léta)
do té doby půda ještě stále patřila drobným rolníkům
vznik JZD - JZD ekonomicky neprosperují, začínají se ekonomicky rozpadat - roku 1953 (Zápotocký) - velké dotace do JZD
v 1. polovině 60. let dochází ke slučování slabých JZD se silnými
1968 (Šikovy reformy) - vznik soukromých rolníků
dochází ke vzniku tzv. přidružené výroby (JZD vyrábí i nezemědělské výrobky a pomocí této produkce financuje zemědělskou výrobu) - např. JZD Slušovice
70. léta: plán koncentrace, specializace, kooperace, integrace (k integraci nikdy nedošlo)
od 1989-1990 - probíhala ekonomická reforma v celém národním hospodářství
cílem reformy v agrárním sektoru je především úprava vlastnických vztahů k půdě a ostatnímu majetku
p
řed
rokem 1989 existovaly tři formy vlastnictví: státní
statky
jednotná zemědělská družstva (JZD)
soukromí zemědělci
reforma se týkala státních statků, JZD a původních vlastníků, kterým byl majetek vyvlastněn
tři formy ekonomické reformy: restituce, privatizace, transformace
1.fáze 2.fáze
P
R
(majetek státu)
R
TR (JZD)
CÍLE:
převést vlastnictví státní a družstevní na vlastnictví privátní => privatizace, cílem je aby na konci každý majetek měl konkrétního vlastníka
právo vlastnictví je nadřazené právu uživatelskému (dříve naopak)
Výchozí situace:
2 typy vlastnictví
státní statky – vznikly po válce, na majetku, který byl konfiskován buď němcům, na Slovensku Maďarům v příhraničních oblastech -> koule na noze po dobu Socialismu, nelukrativní pro privatizaci.
v roce 1989 – 170 podniků ¼ celkové výměry zemědělské půdy.
průměrná výměra 6 394 ha.
slučovalo se do agrokombinátů až 34 000 ha.
JZD => nebylo vlastnictví státní, ale kolektivní = majetek patřil kolektivu (bylo právo vlastnické, ale nebylo právo uživatelské), pokrokové podnikatelské subjekty, projevovaly ekonom. aktivitu, relativně prosperující v rámci možností
1024 JZD obhospodařovaly 62 % zem. půdy.
CO VZNIKLO EKONOMICKOU REFORMOU?
AGRÁRNÍ STRUKTURA:
soukromě hospodařící rolníci 32 365
zemědělská družstva vlastníků : 875
a.s. 570
státní statky skončily
ostatní formy: 958