5. Vymezení a příčiny nedokonalé konkurence, grafické vyjádření nedokonalé konkurence

• Tržní prostředí, ve kterém je firma schopna ovlivnit cenu svých produktů – firma je tedy cenový tvůrce.

• Pokud chce firma zvětšit počet produktů, jež prodá, musí snížit jejich cenu

• Prakticky všechny reálné trhy mají některou z podob nedokonalé konkurence

• Důvod: prakticky vždy není splněna některá z podmínek dokonalé konkurence

Proč nejsou splněny charakteristiky dokonalé konkurence?

• Konkrétní produkty nejsou homogenní: různé druhy zubních past, pracích prášků, aut, televizorů, gulášů apod. se liší svými vlastnostmi. Různí výrobci tedy nabízejí rozdílné/diferenciované produkty. I v případě homogenních produktů typu benzín platí, že diferenciace je regionální.

• Neexistují nulové náklady na změnu dodavatele: aby spotřebitel mohl změnit dodavatele, musí ho vyhledat, což jej stojí čas a další náklady. V mnoha případech se tedy spotřebiteli nevyplatí svého dodavatele/prodejce změnit, i když jiný prodejce nabízí daný statek levněji, a to z důvodu, že náklady na změnu jsou vyšší než úspora ze změny..

• N eexistuje dokonalá informovanost ani prodávajících ani kupujících: množství informací o jednotlivých producentech, prodejcích, výrobcích apod. je prakticky neomezené, kupující však nemají dostatek času, prostředků apod., aby všechny tyto informace zjišťovali: bylo by to pro ně příliš nákladné a úspora z případné změny dodavatele by byla menší než náklady na tuto změnu.

• Náklady na vstup do odvětví jsou vysoké. Producentům se v těchto odvětvích vyplatí produkovat až při dosažení určitého množství produkce, pokud produkují méně jsou ve ztrátě. Dosažení daného množství produkce ale vyžaduje použít poměrně značné množství výrobních faktorů, a tedy poměrně značné množství prostředků/financí. Toto množství nemá každý producent, proto je množství producentů omezené.

• Neexistuje volný vstup do odvětví: v řadě případů k tomu, aby producent byl schopen produkovat dané statky potřebuje speciální vlastnosti, schopnosti apod., kterými nedisponuje každý člověk. V jiných případech je zase vstup do odvětví omezen administrativními či jinými bariérami.

Důsledky nesplnění podmínek dokonalé konkurence?

• V odvětví působí menší počet firem (případně větší počet firem, které vyrábějí diferencovaný produkt), firma má tak v daném odvětví větší tržní sílu a je schopna stanovit cenu svých produktů.

• Pozn.: v případě diferencovaných produktů (např. různé druhy zubních past) – pro každý produkt lze uvažovat o samostatném trhu , takže i zde má firma větší tržní sílu.

6. Úplný monopol (optimální množství produkce a velikost ceny, důsledky existence monopolu)

Charakteristika monopolu:

• monopol JE jednou z forem konkurence

• existence JEDINÉHO subjektu na straně nabídky

• nepřekonatelné bariéry vstupu do odvětví

• monopolní firma je tzv. „price maker“ (cenový tvůrce)

• neexistují blízké substituty k produkci nabízené monopolní firmou

• individuální poptávková křivka je zároveň tržní poptávkovou křivkou

Příčiny vzniku monopolu:

1) Monopol v důsledku ekonomické výhodnosti – v důsledku vysokých nákladů na vstup do odvětví výhodné, aby danou aktivitu vykonával jediný výrobce – přirozený monopol. (počítačové programy).

2) Dočasný monopol v důsledku inovace – vzniká tehdy, pokud určitý výrobce začne produkovat nějaký statek, který nikdo jiný neprodukuje, pokud objeví technologii s nižšími náklady apod.

3) Monopol na základě státní regulace: stát udělí výsadní právo vyrábět daný produkt určité firmě např.: Česká pošta (listovní zásilky), ČNB (emise bankovek a mincí)‏

4) Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru: pokud někdo vlastní jedinečný výrobní faktor, který nevlastní nikdo jiný, můžeme ho označit za monopolistu z hlediska vlastnictví tohoto výrobního faktoru.

Nabídková křivka monopolu:

Nabídková křivka monopolu nemůže být ztotožněna s křivkou MC: monopol stanovuje cenu vyšší než MC → křivka MC nevyjadřuje vztah mezi nabízeným množstvím a cenou.

Stanovení ceny monopolem:

• monopol nemůže stanovovat libovolnou cenu → musí brát v úvahu ochotu spotřebitelů danou cenu zaplatit

• cena je vyšší než MR i než MC (srovnej s DoKo.)‏

• rozdíl mezi cenou a MC je ovlivněn cenovou elasticitou poptávky

• čím elastičtější poptávka, tím menší rozdíl P a MC

Cenová diskriminace monopolu:

• cenová diskriminace = stanovování rozdílných cen stejných výrobků bez „nákladových důvodů“

• cenová diskriminace jako důsledek určité monopolní síly

• cílem cenové diskriminace je získání přebytku spotřebitele monopolní firmou

• různé formy cenové diskriminace (diskriminace v čase, ceny dle odebraného množství atd.)‏

Monopol stejně jako ostatní případy nedokonalé konkurence prodává za cenu, Rovnováha monopolu:

k terá je vyšší než mezní náklady a nevyrábí v minimu průměrných nákladů. Pokud by monopol byl schopen diferencovat cenu mezi jednotlivé spotřebitele, tj. pokud by jednotlivým spotřebitelům byl schopen prodávat statky za rozdílnou cenu (každému spotřebiteli za cenu, kterou je ochoten tento spotřebitel za dané statky zaplatit), mohl by monopol, stejně jako v ostatních případech nedokonalé konkurence, prodávat větší množství statků, aniž by klesnul jeho zisk.

Neefektivita monopolu ve všech případech kromě dočasného monopolu vzniklého v důsledku inovace dále spočívá v tom, že nedostatek konkurence monopol nenutí, aby usiloval o zvyšování a udržování kvality svých statků, aby inovoval apod. Monopol tedy může způsobovat stagnaci, zaostávání apod.

Monopol dále může využívat svoji sílu. Může spotřebitele nutit uzavírat pro ně nevýhodné smlouvy, nutit je k odběru statků monopolu pro spotřebitele nevýhodných podmínek.

• Rovnováha je tam, kde firma maximalizuje svůj zisk – tj. v bodě kde se MR = MC, takže cena bude Pe

• C ena monopolu je vyšší, než na konkurenčním trhu a nabízené množství je nižší

• U monopolu je přebytek spotřebitele menší- pouze APeN

• Přebytek výrobce je dán BPeNM

• Součet přebytků je nyní dán plochou BANM – je menší než na konkurenčním trhu, a to o plochu MNE

• Trojúhelník MNE měří ztrátu efektivnosti způsobenou monopolem – mrtvá ztráta

• Spotřebitelé na úsečce NE by byli ochotni koupit produkci za cenu, při které by firma zvyšovala svůj zisk – cena je až do bodu E vyšší než MC

• Podmínkou by však bylo, že firma dokáže stanovit speciální cenu, přičemž cena bude nižší než Pe

• Firma ale není schopna za dané situace této domluvy – spotřebitel přichází o přebytek, výrobce přichází o zisk