2. Mzdy a trh práce

1. Podstata a formy mzdy

Mzda je cenou práce a její úroveň závisí na situaci trhu práce - na nabídce a poptávce po pracovní síle. Jde o výnos, který získá vlast­ník výrobního faktoru práce za poskytnutí jeho služeb.

Formy mzdy

Rozlišujeme následující formy mzdy:

1. základní (samostatné) formy mezd - časová, úkolová mzda,

2. doplňkové (nesamostatné) formy mezd - prémie, odměny, provize, bonusy a podily na výsledcích hospodaření.

Časová mzda

Výše časové mzdy závisí na množství odpracovaného času a ceně práce jedné odpracované jednotky (mzdovém tarifu). Tato forma mzdy nemá pobídkový charakter a motivační účinek.

Úkolová mzda

Při úkolové mzdě je výše výdělku určena mírou plnění stano­veného úkolu - normy výkonu (počet vyrobených výrobků nebo vykonaných pracovních operací). Úkolová mzda má vysoce pobíd­kový charakter a je důležitým faktorem zvyšování intenzity prá­ce.

Na pracovištích, kde není možné přesně měřit individuální výkon, se používá kolektivní úkolová mzda za splnění kolektivní úkolové normy.

Mzda nominální a reálná

Částka peněz, kterou pracovník dostává za vykonanou práci, je označována za nominální mzdu (její výše je stanovena v pracovní smlouvě). Reálná mzda je vyjádřením kupní síly nominální mzdy. Je to množství statků a služeb, které si pracovník za svoji nominál­ní mzdu může koupit. Úroveň reálné mzdy ovlivňuje jen výše nominální mzdy, cenová hladina ekonomických statků a daňové zatížení příjemce mezd. Při porovnávání mezd v jednotlivých ze­mích je proto třeba porovnávat reálné mzdy. Reálné zvýšení mzdy zjistíme podle indexu reálné mzdy.

Index nominální mzdy

Index reálné mzdy = ------------------------------------- x 100

Index cen zboží a služeb

Mzda hrubá a čistá

Kategorií hrubá mzda označujeme mzdu před srážkou její části určené na daně z příjmu a na příspěvky na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Čistá mzda vzniká po jejich odpočtu.

Úroveň mezd výrazně závisí na ekonomické vyspělosti států. Mzdové rozdíly způsobují především:

1. Kompenzační mzdové rozdíly. Atraktivnost jednotlivých pro­fesí je rozdílná. Nepříjemná práce musí být dostatečně kom­penzována výší mzdy, jinak o ní není zájem.

2. Kvalitativní diference mezi lidmi, jejichž zdrojem jsou roz­díly ve vrozených duševních a fyzických schopnostech, ve vzdělání a zkušenostech. Největší rozdíly v kvalitě práce lidí jsou výsledkem investic do tzv. lidského kapitálu.

3. Speciální přirozený talent. Někteří mimořádně nadaní jed­notlivci mají jedinečné schopnosti.

4. Segmentace trhu práce. Reálný trh práce je složen z většího počtu odlišných dílčích trhů, na kterých se pohybují skupiny pracovníků, které se nemůžou vzájemně zastoupit. Příčiny segmentace trhu práce způsobuje tzv. profesní a regionální imobilita pracovníků. Mezi některý­mi profesními skupinami je vzájemná zastupitelnost nulová (lidé nemohou přejít z jednoho typu práce na druhý), např. mezi lékaři a právníky. Mezi vysoce kvalifikovanou prací lékaře a nízce kvalifikovanou prací kopáče může nastat asymetric­ká zastupitelnost. Lékař by mohl vykonávat práci kopáče, ale nikoli naopak. Trh práce je více segmentován v krátkém období než v dlouhém období, protože v rámci dlouhého období jsou lidé schopni se rekvalifikovat a přecházet na ji­nou profesi. Příčinou regionální segmentace je omezená mobilita obyvatelstva.

5. Diskriminace na trhu práce, kdy rozdíly ve mzdách vzni­kají na základě rasy, pohlaví, věku či náboženského vyznání.