11Liberální přístup (klasický)
Vychází z klasiků a neoklasiků
Dokonale konkurenční svět, existence automatických vyrovnávacích mechanismů – čistí trh (vyrovnávají S a D)
Celková rovnováha ekonomiky, efektivní alokace zdrojů – „neviditelná ruka trhu“
Úloha HP: laissez-faire, vytvoření institucionálního rámce a vymezení vlastnických práv
Příčiny nerovnováhy: netržní a vládní selhání
12Intervencionistický přístup
Odmítá „samočistitelnost trhu“
Zdroje nerovnováhy vidí v tržních rigiditách, nedokonalostech a selháních
HP autority musí regulovat ekonomiku
MAE: stimulace AD
MIE: snaha o eliminaci tržních selhání a podpora přerozdělovacích procesů
Princip „osvíceného panovníka“
13Tržní selhání
- alokačně neefektivní - není alokováno
- dynamicky neefektivní - týká se technologií ( co je nové to je lepší - neprojeví se to v užitku X co je staré to je osvědčené a dobré - nechci vynakládat nové prostředky - větší zastarávání - nemyslíme do budoucnosti )
- výrobně neefektivní
- veřejné statky ( nevyléčitelnost , nedělitelnost )
- nedokonalá konkurence – ( monopol nebude nikdy vytvářet takové množství, vyrábí s vyššími náklady, protože nemá konkurenci ) - musí sem vstoupit hosp. pol. a stát jej musí napravit ( nenechá fúzovat firmy, které by mohly mít ?…….vliv na trhu, nebo stát vstoupí vlastnickým podílem do monopolu a může ho tak koordinovat
- externalita – externí náklady nebo zisky ( pozitivní nebo negativní ) X nebo dotace
14Netržní selhání
Stát převzal některé tržní aktivity do své kompetence, tendence k výrobě s nadbytečnými náklady (v čase rostou), tendence maximalizovat rozpočet
Plus tendence k dynamické neefektivnosti (konzervativní a progresivní)
Mohou být nebezpečnější než tržní selhání
15Vládní selhání
zájmy a schopnosti politiků a byrokracie - před volbami mazání medu kolem pusy
problém souvislosti polit. ( můžeme přesně určit –např.cyklus voleb ) a hosp. cyklu ( nedokážeme přesně určit v jaké fázi se zrovna nacházíme )
nevyužití politického kapitálu
časové zpoždění a fáze hospodářsko-politického rozhodování
vztah politiků k ekonomické teorii a praxi
Teorie plánování –
Intervencionalistický přístup
imperativní plánování ( Rusko )
indikativní plánování ( Fr., Jap. )
plán se dá opravovat = plány tvořeny na základě poptávky a nabídky
Koncepce – každá vláda má koncepci a ta vychází z určitého proudu
16Tak jak s HP?
Intervencionisté x liberálové
Posuny názorů v čase
60.léta 20.stol x 70 .léta 20.stol
Řešení v kompromisu a snaze co možná nejvíce eliminovat selhání tržní, netržní i vládní
Vytváření jasných institucionálních podmínek a jejich garantů, vlastnická práva, podpora mobility práce a kapitálu, info
Snaha o politickou kulturu, legislativního rámce
17Teoretická východiska HP
Od 30.let 20.stol
? Do té doby nenastala potřeba speciálně formulovat postavení a úlohu státu v ekonomice
Pak Velká krize – selhání samoregulujícího vývoje
Možnosti státu při řešení ek.problémů
1936 Keynes
18Liberální hospodářská politika
Minimální zásahy státu do ekonomiky
Učení fyziokratů
Klasický liberalismus
Neoklasické teorie a školy z ní vycházející
monetarismus
19Intervencionistická HP
Učení merkantilistů
Keynesiánství a všechny školy vycházející z jeho učení
Teorie plánování
Cíle HP jsou naplňovány hosp.pol. nástroji
1)maximalizace společenského blahobytu ( Mahslow.pyramida )
-
2) tradiční ekonom. cíle
- nespokojenost lidí – slabé soc. zabezpeč. = nižší živ. úroveň ´30.léta NSDAP a fašismus
3) Základní společenské hodnoty
Tradiční cíle HP ( zajištění podmínek pro stabilní a progresivní vývoj ekonomiky, společenské cíle v souladu s ekonomickými)
4 tradiční zákl. cíle ( pro všechny státy )
- 1. vyvážený a stabilní ekonom. růst
- 2. nízká míra nezaměstnanosti
- 3. nízká a stabilní inflace
- 4. vnější rovnováha
Inflace – růst cenové hladiny,
I měřena na základě cenových indexů,
I otevřená nebo skrytá, mírná ( do 10%), pádivá(do 100%),hyperinflace (nad100%)
Vnější rovnováha – vstupem do EU (vývoz zem.produktů do zemí unie = dorovnání cen)
Autarkie– hospodářská soběstačnost
Základní společenské cíle HP
svoboda(formální spravedlnost-stejná práva pro všechny, materiální spr.-rozdělení dosažeých cílů mezi jednotlivé členy společnosti, kritérium zásluh-„stejná odměna za stejnou námahu“, kritérium potřeb-v ideální komunist. Společ., spotřební spravedl.- materální svoboda)
spravedlnost ( formální, materiální, spotřební , kritérium spotřeb
jistota ( „absence strachu o svobodu“)
pokrok( změnu na vyšší kvalitativní úroveň, rozšíření si vědomostí,, inovace)
nezávislost() suverenita, zodpovědnost za své činy)t
demokracie ( politický proces prosazování zákl. spol. cílů)
racionalita ( princip založený na logice, slučitelná s jakýmkoliv cílem ale tyto cíle si nesmi odporovat)
Vztah mezi cíly HP – horizontální vztahy
Vztah negace či konfliktnosti ( sledování jednoho cíle vylučuje dosahovat současně jiný cíl )
Vztah neutrality či nezávislosti ( dosažení jednoho cíle neovlivní dosažení 2 cíle)
Vztah komplementarity ( cíle se vzájemně doplňují a posilují )
Vztah totožnosti ( 2nebo více cílů se v zásadě neliší )
Nutné znát pořadí cílů z hlediska priorit HP
Vertikální vztahy = vztahy nadřízenosti a podřízenosti
Magický čtyřúhleník HP cílů (Magický čtyřúhelník charakterizuje v grafické podobě stav i vývoj základních makroekonomických agregátů jednotlivých zemí.
Optimální magický čtyřúhelník podle OECD (2005) představují tyto hodnoty makroekonomických
agregátů:
· meziroční tempo růstu reálného produktu = 3 %,
· průměrná roční míra nezaměstnanosti = 5 %,
· průměrná roční míra inflace = 2 %,
· podíl salda běžného účtu PB na nominálním HDP = 0 %.
Základní typy HP
Fiskální politika
Monetární politika
Vnější HP
Strukturální politika
Politika ochrany hospodářské soutěže
Sociální politika
Regionální politika
Politika ochrany životního prostředí (environmentální)
Fiskální politika
Vědomé využívání státního rozpočtu za účelem dosažení stanovených cílů
Cíl = udržení vyváženého ekonomického růstu a zajištění nízké míry nezaměstnanosti
Funkce : nedistribuční, alokační ,stabilizační
Nositel - vláda
rozpočtová pol., reforma veř. Fin, funkce – nedistribuční – převod jinam
vláda tvoří rozpočet- parlament 2xčtení a dál jde do senátu
Nástroje fiskální politiky
= Automatické stabilizátory (vestavěné)
progresivní daň z příjmů = čím vác vydělávám, tím víc na daních odvedu
Mandatorní výdaje = pravidelné roční výdaje ( podpora v nezaměstnanosti )
Transferové platby = důchody
Princip fiskální brzdy
Diskrétní opatření (jednorázová)
Veřejné rozpočty (státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí, státní fondy
Problematika vyrovnanosti SR = dluhopisy, zvýšení daní