19.3.2) Depozitní bankovní produkty

• vklady na viděnou-mají formu bank účtů.Charakteristickým rysem je to,že s nimi může klient kdykoli okamžitě disponovat.Slouží k provádění bezhotovostního platebního styku.

• vklady na vkladových účtech – vklady, u kterých je dispozice pro klienta omezena předem pevně danou dobou splatnosti, popř. výpovědní lhůtou

• vklady na vkladových knížkách-spoření drobných vkladatelů.Pro banku jsou stabil zdroj

19.3.3) Bankovní platební produkty

• bankovní převody(hladké platby)–nejjednodušší a nejrozšířenější.Banka provádí platbu na základě příkazu klienta převodem z jeho účtu na účet příjemce platby.

• Šeky-cenné papíry, jejichž prostřednictvím majitel BÚ přikazuje bance - šekovníkovi -zaplatit oprávněnému držiteli šeku uvedenou částku. Za proplacení šeků ručí výstavce, banka ručí pouze u tzv. zaručených šeků a eurošeků

• platební karty-moderní platební instrument dodávaný k BÚ. Držitelé mohou jejich pomocí vybírat hotovost z bankomatů a provádět přímo bezhotovostní platby.

• dokumentární platební instrumenty-rozšířeny v mezinárodním obchodním styku, jejich podstata spočívá v tom, že platba se provádí proti předání sjednaných dokumentů. Využívají se ve 2 formách:

• dokumentární akreditiv-banka ho vystavuje na příkaz klienta a zavazuje se v něm splatit danou částku proti předání v akreditivu přesně uvedených dokumentů

• dokumentární inkaso-klient banky jí předá určité dokumenty a pověřuje ji inkasem své pohledávky; na rozdíl od akreditivu banka v tomto případě nepřebírá žádnou garanci za zaplacení pohledávky

19.3.4) Produkty investičního bankovnictví

• obchody s cenn papíry-banka na příkaz klienta na jeho účet nakupuje or prodává cen pap

• emisní obchody-banky zabezpečují pro svého klienta proces emise cenných papírů, prostřednictvím kterých klient získává potřebný kapitál

• obchody s deriváty-klienti je využívají k zajištění svých rizik, mohou však sloužit i jako investiční instrument, který může přinést významné zisky, ale i ztráty

• depotní obchody – představují úschovu či správu cenných papírů bankou pro klienta

• majetková správa – banka na základě smlouvy s klientem spravuje jeho určité portfolio aktiv s cílem dosahovat pro klienta optimálního zhodnocení

19.4) Základní principy řízení banky

• přes všechna svá specifika zůstává banka podnikem, proto musí pro majitele-akcionáře banky investice do akcií banky přinášet výnos

• řízení banky = souhrn činností, jejichž cílem je právě zabezpečení zisku

• základní oblasti řízení banky jsou:

• řízení aktiv-vytváření takové struktury aktiv,kt při trvalé likviditě přináší max výnos

• řízení pasiv – podstatou je optimalizace struktury zdrojů s cílem minimalizace celkových nákladů na jejich získání a vytvoření optimát. struktury z hlediska úrokového a měnového

• řízení likvidity-cílem zajištění likvidity = schopnosti dostát v každém okamžiku svým splatným závazkům) banky.Likvidita má pro banky mnohem větší význam, než pro jiné podniky, protože její – byť i krátkodobé – narušení obvykle vyvolá nedůvěru u klientů, kteří následně své vklady vybírají a převádějí je jinam.

• řízení úvěrového rizika – úvěrové riziko spočívává v tom, že klient nedodrží sjednané podmínky finanční transakce a bance tak vznikne škoda. Ke krytí těchto ztrát banky vytvářejí zdroje ve formě opravných položek a rezervních fondů.

• řízení úrokového a měnového rizika-tato rizika vyplývají z dopadu změn tržních úrokových měr a měnových kurzů na čisté úrokové výnosy banky. Úrokové riziko má banka tehdy, pokud úroková citlivost aktiv a pasiv není stejná. Potom se změny v tržních úrokových mírách projeví nestejně u aktiv a závazků banky, což vede ke změně čistého úrokového výnosu (tržní hodnota aktiv – tržní hodnota závazků).

-Řízení těchto rizik probíhá jako přizpůsobení struktury aktiv a pasiv tak, aby jejich úroková citlivost byla zhruba stejná, nebo pomocí termínových obchodů (swap, fututes).

• řízení kapitálového rizika – kapitálové riziko (riziko nesolventnosti) spočívá v tom, že výše závazků převýší hodnotu veškerých aktiv. Tuto situaci musí banka vyloučit tím, že udržuje vlastní kapitál na dostatečné výši. Na druhé straně však zvyšování podílu vlastního kapitálu na celkových aktivech snižuje jeho rentabilitu.

-min míra solventnosti= kapitálová přiměřenost

• efektivnost hospodaření banky lze měřit pomocí řady různých ukazatelů

1. ukazatele ROA (průměrná výnosnost celkových aktiv banky (=celkového kapitálu) se kt banka disponuje)

2. ROE (výnosnost kapitálu vloženého vlastníky banky, a to buď přímo vkladem do ZJ nebo nepřímo prostřednictvím zadržených zisků)